Porodní trauma: Praktický průvodce pro lékaře a porodní asistentky

Výzkumy ukazují, že téměř každá pátá žena, která projde vaší ordinací, odchází s porodním traumatem (Xu et al., 2025). Ne kvůli tomu, že by se něco pokazilo medicínsky. Ale kvůli tomu, jak porod prožila.

Někteří autoři uvádějí, že traumatickou porodní zkušenost zažije přibližně 9–50 % žen a u části z nich se následně mohou rozvinout i příznaky posttraumatické stresové poruchy související s porodem (Leinweber et al., 2022; Doherty et al., 2025). 

Proč by vás to mělo zajímat? Porodní trauma má kaskádové dopady:

  • Narušená vazba matka-dítě

  • Potíže s kojením (6× vyšší pravděpodobnost nezahájení kojení u žen s PTSD)

  • Vyhýbání se dalšímu těhotenství nebo naopak požadavky na elektivní sekci

  • Vztahové problémy

  • Dlouhodobé duševní zdravotní problémy

A jeden aspekt, který se často přehlíží: trauma otců a partnerů. Asi u 1 % partnerů se rozvine PTSD po porodu (Ayers et al., 2016). A trauma rodičů ovlivňuje vývoj dítěte.

Co je porodní trauma?

Porodní asistentka a psycholožka Kristina Zemánková popisuje trauma jako zranění – ať už fyzické (např. poranění porodních cest), nebo psychické. Psychické zranění přitom mohou po porodu prožít nejen ženy, ale i muži (Zemánková, 2023).

Leinweber et al. (2022) na základě diskuse s odborníky z více oborů (porodnictví, psychologie aj.) vytvořili definici porodního traumatu, která zdůrazňuje význam subjektivního prožitku. Klíčovým kritériem traumatické porodní zkušenosti je, že ji sama osoba vnímá jako traumatickou (Leinweber et al., 2022; Kranenburg et al., 2023). Trauma může zasahovat i do dalších oblastí života – například do emocionální a/nebo intimní roviny partnerského vztahu, vztahu k dítěti, sebevědomí ve vztahu k vlastnímu tělu, důvěry v druhé lidi či ve zdravotnický systém a může ovlivnit i prožívání dalšího případného těhotenství (Leinweber et al., 2022). 

U části osob se v důsledku porodního traumatu (nebo v souvislosti s ním) může rozvinout také posttraumatická stresová porucha (PTSD), konkrétněji PTSD související s porodem (Horsch et al., 2023). PTSD zahrnuje příznaky ze čtyř kategorií dle DSM-V, které přetrvávají alespoň jeden měsíc; Leinweber et al. (2022) tato obecná kritéria doplnili o projevy typické pro situace, kdy PTSD souvisí právě s porodem:

  • Znovuprožívání – flashbacky, noční můry, vtíravé obrazy a tělesné reakce na podněty související s traumatem (porodem).

  • Vyhýbání se – situacím nebo aspektům souvisejícím s porodem/traumatem, např. fotografiím, rozhovorům, sociálním sítím, kontaktu s jinými těhotnými ženami nebo i vlastnímu budoucímu těhotenství.

  • Negativní změny v kognici a náladě – depresivní příznaky, pocity viny a studu.

  • Zvýšené napětí (hyperarousal) – zvýšená ostražitost, snadné vyděšení nebo vztek a také potíže s usínáním či udržením spánku kvůli znepokojivým myšlenkám.

Setkat se můžeme i s pojmy jako poporodní deprese, je však důležité je nezaměňovat. Poporodní deprese se může rozvinout i u žen, které prožily „krásný“ porod a nevnímaly ho jako traumatický (Zemánková, 2023).

INFOBOX: ZAPAMATUJTE SI

Trauma = Reakce na událost, která byla prožita jako ohrožující, děsivá nebo mimo kontrolu. Klíčovým kritériem je, že ji sama osoba vnímá jako traumatickou. Může být přechodné

PTSD (posttraumatická stresová porucha) = Klinická diagnóza jako reakce na prožité trauma. Symptomy trvají déle než měsíc a výrazně narušují fungování. Zahrnuje čtyři kategorie příznaků dle DSM-V.

  • Znovuprožívání – flashbacky, noční můry, vtíravé obrazy a tělesné reakce na podněty související s porodem

  • Vyhýbání se – situacím souvisejícím s porodem (fotografie, rozhovory, kontakt s těhotnými)

  • Negativní změny v kognici a náladě – depresivní příznaky, pocity viny a studu

  • Zvýšené napětí (hyperarousal) – ostražitost, snadné vyděšení, potíže se spánkem

Poporodní deprese = Porucha nálady charakterizovaná smutkem, ztrátou zájmu, únavou, pocity viny. Může existovat samostatně nebo společně s PTSD. Důležité: může se rozvinout i u žen, které prožily „krásný" porod.

Poporodní úzkost = Nadměrné obavy, nervozita, tělesné příznaky úzkosti. Často se překrývá s depresí i PTSD.

👉 Žena může mít trauma bez PTSD. Může mít PTSD bez deprese. Nebo může mít vše najednou. Proto je důležité ptát se nejen „jak se cítíte", ale konkrétně na porodní zkušenost.

Co rozhoduje o tom, zda bude porod traumatický?

Porodní trauma může mít různé příčiny. Pro některé osoby může být porod prožíván jako ohrožující událost – spojená se strachem o vlastní život, o život miminka nebo o další blízké (u mužů například o rodící ženu). Často hraje roli také pocit ztráty kontroly: nad vlastním tělem, nad průběhem porodu nebo nad tím, co se děje s dítětem. Ne vždy přitom jde jen o fyzické ohrožení. V psychické rovině může být významná například ztráta dosavadních představ a jistot, otřesení víry ve vlastní schopnost porodit nebo narušení důvěry v partnera, který z jejich pohledu nedokázal situaci ochránit či zabránit nechtěným zásahům ze strany zdravotníků (Zemánková, 2023). 

Není to tedy primárně typ porodu. Výzkum ukazuje, že nejsilnějším prediktorem traumatu je subjektivní porodní zkušenost – tedy to, jak žena porod prožila (Ayers et al., 2016). Síla této souvislosti (r=0,59) je větší než souvislost s operativním porodem (r=0,48).

Co to znamená prakticky? Žena může mít fyziologický porod bez jakéhokoli zásahu a přesto být traumatizovaná. A jiná žena může porodit císařským řezem a traumatizované nebýt.

Rizikové faktory

Před porodem:

  • Deprese nebo úzkost v těhotenství (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Strach z porodu (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Špatný zdravotní stav, komplikace v těhotenství (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Historie jakéhokoliv traumatu nebo PTSD (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Předchozí negativní porodní zkušenost

Během porodu:

  • Nesoulad mezi očekáváním a realitou (Diezi et al., 2023): Webb et al. (2021) uvádějí, že tento rozpor může kromě nižší spokojenosti s porodem přispívat i k projevům PTSD. Diezi et al. (2023) zároveň popisují, že i když pro většinu nastávajících matek zůstává nejdůležitější zdraví dítěte i jejich vlastní, mnohé uvádějí, že by „udělaly vše“ pro to, aby podpořily přirozený průběh porodu. U části žen se k tomu přidává i rozměr „výzvy“ a osobní hrdosti, případně společenský tlak: představa, že „správný“ porod má být vaginální a ideálně bez epidurálu (Diezi et al., 2023).

  • Ztráta pocitu kontroly (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Operační porod (neplánovaný císařský řez nebo asistovaný vaginální porod, tj. kleště či vakuumextrakce) (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Nedostatečná komunikace (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

  • Chybějící podpora (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022)

Ochranný faktor:

  • Kontinuální podpora během porodu (r=−0,38)

Proč je ztráta kontroly tak zásadní?

Když člověk prožívá něco ohrožujícího a nemůže situaci ovlivnit, mozek spouští intenzivní stresovou odpověď. Aktivuje se HPA osa (hypotalamus-hypofýza-nadledviny), zaplavuje nás kortizol a adrenalin.

Normálně tato odpověď po odeznění hrozby ustoupí. Ale při traumatu „nezhasne". Tělo zůstává v pohotovosti. Proto ženy s PTSD popisují, že se cítí „pořád ve střehu", i když jsou v bezpečí.

Co ženy uvádějí jako příčinu traumatu?

Hollander et al. (2017) provedli online průzkum mezi 2192 ženami, které samy uváděly traumatickou zkušenost s porodem, a zjišťovali, co ženy považovaly za příčinu svého traumatu. Mezi nejčastější odpovědi patřily:

  • Pocit nedostatku kontroly / ztráty kontroly (54,6 %)

  • Strach o vlastní zdraví nebo život dítěte (49,9 %)

  • Vysoká intenzita bolesti nebo fyzického nepohodlí (47,4 %)

„Ale já nemám čas na psychologii"

To je častá reakce odborníků z praxe. Máte plnou čekárnu nebo komplikovaný případ v druhém porodním boxu. K tomu administrativa, co vám zabírá půl dne...

Ale dnes už víme, že prevence porodního traumatu nevyžaduje hodiny navíc. Vyžaduje jiný způsob komunikace.

Když se výzkumníci žen ptali, co by podle nich předešlo jejich traumatu, nejčastější odpovědi byly:

  • „Kdyby mi vysvětlili, co dělají" (39 %)

  • „Kdyby mi víc naslouchali" (36 %)

  • „Kdyby mě víc podpořili" (30 %)

Pouze 12 % žen řeklo, že poskytovatel péče nemohl udělat nic.

To znamená, že u 88 % žen by drobné změny v komunikaci mohly zabránit traumatu.


Nabídka konkrétních změn

Na základě aktuálních výzkumů a našich zkušeností z praxe psycholožek jsme pro vás připravily nabídku konkrétních změn a technik, které můžete začít používat u vás v porodnici klidně hned. Nejde o abstraktní teorie – jde o postupy, které fungují v reálném prostředí českých porodnic. Vybraly jsme intervence s nejlepším poměrem účinnosti a časové náročnosti, protože víme, že váš čas je vzácný. Každá z technik níže vychází z publikovaných studií.

CO MŮŽETE ZAVÉST HNED:

Komunikační princip „ŘÍKEJ – PTEJ SE – ČEKEJ"

Při každém zásahu:

  1. ŘÍKEJ: „Teď udělám X, protože Y."

  2. PTEJ SE: „Je to pro vás v pořádku?"

  3. ČEKEJ: Skutečně počkejte na odpověď.

Příklad: „Potřebuji vás vaginálně vyšetřit, abych zjistila, jak jste daleko. Je to pro vás v pořádku? ... Děkuji. Pokud budete chtít, abych přestala, řekněte."

Psychický check-in během porodu (Kranenburg et al., 2023)

Každou hodinu nebo při změně situace se ptejte: „Jak se cítíte?", „Rozumíte tomu, co se děje?", „Potřebujete něco?"

Otázka po porodu

Při kontrole se zeptejte: „Jak jste porod prožila? Je něco, co vás trápí?"

Nepředpokládejte, že žena sama přijde. Většina žen s traumatem aktivně nevyhledá pomoc.

CO VYŽADUJE DROBNÉ ORGANIZAČNÍ ZMĚNY

Expresivní psaní (Horsch et al., 2023; Dekel et al., 2024; Soltanpour et al., 2025)

Co: 48 hodin po porodu žena dostane instrukci napsat 10–15 minut o své porodní zkušenosti. Text je jen pro ni.

Jak zavést: Stáhněte si náš informační leták, nabídněte ho všem ženám (viz. níže).

Proč funguje: Pomáhá mozku zpracovat zkušenost a „uložit" ji jako minulost.

Dopad: Snížení symptomů přetrvává i rok po porodu.

Strukturovaný rozhovor (Dekel et al., 2024)

Co: 40–60minutový rozhovor s vyškolenou osobou do 72 hodin po porodu

Kdy nabídnout: Akutní císařský řez, komplikace ohrožující matku nebo dítě, žena vykazovala distres během porodu, žena sama vyjádří negativní prožitek

Obsah: Prostor pro ženin příběh, vysvětlení medicínských aspektů, validace pocitů, informace o normálních reakcích na stres

⚠️ Důležité: Toto NENÍ rutinní debriefing pro všechny. Cílená intervence pro rizikové ženy funguje. Jednorázová sezení v prvních dnech po porodu mohou v některých případech přispívat i ke zhoršení příznaků (Horsch et al., 2023; Gamble et al., 2005; Dekel et al., 2023).

Bannister et al. (2025) zjistili, že „mluvení o porodu“ může být pro řadu žen velmi užitečné, pokud je provedeno citlivě, empaticky a ve správný čas: ženy oceňovaly možnost být vyslyšeny, uznání pocitů bez odsuzování a také vysvětlení toho, co se při porodu dělo. Pozitivně hodnotily i kontinuitu péče (např. možnost mluvit s někým, koho už znají a komu důvěřují). Naopak jako zraňující popisovaly situace, kdy se cítily odmítnuté nebo souzené, kdy zdravotník odváděl pozornost od emocí ženy k fyzickému zdraví dítěte, nebo sklouzával k obhajování vlastních kroků. Významné bylo také načasování: část žen chtěla mluvit brzy, ale mnoho žen uvádělo, že bezprostředně po porodu na takový rozhovor připravené nebyly — proto oceňovaly možnost debriefingu s odstupem týdnů, případně ve více setkáních, nebo doporučení na další podpůrné služby. Autoři zmiňují, že pokud je debriefing nabízen, měl by být prováděn pracovníky vyškolenými k poskytování této části poporodní péče (Bannister et al., 2025).

Telefonický follow-up

Co: Telefonát za 4–6 týdnů ženám po komplikovaném porodu (v ideálním případě navazuje na strukturovaný rozhovor).

Zjišťujete: Jak se cítí? Flashbacky, noční můry, vyhýbání? Vztah s miminkem?

Při problému: Odkaz na psychologa, podpůrnou skupinu.

CO VYŽADUJE VĚTŠÍ INVESTICE, ALE MÁ VYSOKOU NÁVRATNOST

Spolupráce s dulami (Lai et al., 2025)

Zajistěte informovanost žen o možnosti duly. Pro rizikové skupiny (historie traumatu, bez partnera, výrazný strach) zvažte dulu hrazenou z nemocničního rozpočtu.

Dopad: Lepší porodní zkušenost, méně intervencí, méně traumatu, lepší kojení.

Kontinuita péče (Taheri et al., 2018; Kranenburg et al., 2023)

Aktivně nabízejte ženám kontinuální péči v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí.

Dopad: Ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají vyšší pravděpodobnost pozitivních porodnických výsledků a méně často negativní porodní zkušenost. V ČR je možné vyhledat kontinuální služby přes Centra porodní asistence některých porodnic nebo přes Mapu porodních asistentek na webu UNIPA.

Školení personálu

Efektivní není jednorázový workshop, ale:

  • Pravidelná školení (4–8 hodin) (nabízíme v rámci TěhoDuše)

  • Pravidelné supervize (nabízíme v rámci TěhoDuše)

  • Kultura, kde je normální mluvit o psychických aspektech péče

EMDR terapie v porodnici

Některé zahraniční porodnice zavádějí EMDR terapeuta přímo na oddělení – pro ženy po traumatickém porodu.

Dopad: 79 % remise symptomů vs. 40 % u standardní péče. Většina žen se zlepší už po jednom sezení.


Kdy a kam odkazovat vaše klientky

Doporučujte ideálně všem ženám a partnerům náš článek „Porodní trauma: Průvodce pro ženy a partnery", kde najdou:

  • Informace o tom, co je normální reakce a kdy hledat pomoc

  • Praktické tipy pro svépomoc

  • Přehled terapeutických možností

  • Kontakty na odborníky

Odkazujte je na psychologa/psychiatra, když:

  • Žena popisuje flashbacky, noční můry nebo vyhýbání se vzpomínkám na porod

  • Pozorujete známky disociace

  • Žena má v anamnéze PTSD nebo jinou psychickou poruchu

  • Symptomy přetrvávají déle než měsíc

  • Žena vyjadřuje obavy o svůj vztah k dítěti

Doporučte dulu nebo komunitní PA pro budoucí porody, když:

  • Žena měla traumatický porod

  • Má výrazný strach z porodu

  • Má historii traumatu (jakéhokoliv typu)

  • Nemá dostatečnou sociální podporu

Péče těchto profesí prokazatelně snižuje riziko traumatu tím, že zlepšuje porodní zkušenost. Dula nezasahuje do medicínské péče – poskytuje kontinuální emocionální a fyzickou podporu.


Shrnutí intervencí

Intervence

Časová náročnost

Náklady

Říkat co děláte, ptát se na souhlas

10 sekund

🟢 Žádné

Otázka na obavy při příjmu

1–2 minuty

🟢 Žádné

Psychický check-in během porodu

30 sekund

🟢 Žádné

Otázka „jak jste to prožila"

2 minuty

🟢 Žádné

Expresivní psaní

🟡 Nízké

Strukturovaný rozhovor

40–60 minut

🟡 Střední

Telefonický follow-up

10–15 minut

🟡 Střední

Spolupráce s dulami

🔴 Vyšší

Školení personálu

4–8 hodin + průběžně

🔴 Vyšší

EMDR v porodnici

🔴 Vysoké


Co si odnést??

  • Trauma není o tom, co se stalo – ale jak to žena prožila (Leinweber et al., 2022)

  • Subjektivní zkušenost je silnější prediktor než typ porodu (Ayers et al., 2016)

  • Malé změny v komunikaci mohou zabránit většině traumat (Hollander et al., 2017)

  • Včasná intervence funguje – a nemusí být časově náročná

  • Debriefing bez specifického zaměření nefunguje – může i škodit (Horsch et al., 2024)

  • Odkazujte na specialisty – nemáte na to být sami

Nejste v tom sami

Změna přístupu k péči o psychiku rodiček není jednoduchá – vyžaduje nejen individuální nasazení, ale i systémovou podporu. Víme, že máte plné ruce práce, že personálu je málo a času ještě méně.

Proto jsme tady.

Jak vám můžeme pomoci?

🩺 Online poradna pro zdravotníky

Máte konkrétní otázku? Řešíte náročný případ? Nevíte, jak postupovat u ženy s historií traumatu? Napište nám do naší online poradny – odpovídáme bezplatně.

📧 Přímý kontakt

Pokud chcete konzultovat složitější situaci nebo se poradit o nastavení péče ve vašem zařízení, ozvěte se nám přímo. Rádi pomůžeme.

🎓 Vzdělávání přímo do porodnic

Přijíždíme školit přímo k vám. Nabízíme:

  • Workshopy pro porodní asistentky a lékaře

  • Školení v trauma-informované péči

  • Praktické nácviky komunikace

  • Nastavení screeningových postupů

  • Supervizní setkání pro týmy

Formát i obsah přizpůsobíme vašim potřebám a možnostem. Napište nám.


Tereza a Kateřina z TěhoDuše

Zdroje:

Ayers, S., Bond, R., Bertullies, S., & Wijma, K. (2016). The aetiology of post-traumatic stress following childbirth: A meta-analysis and theoretical framework. Psychological Medicine, 46(6), 1121–1134.

Ayers, S., Horsch, A., Garthus-Niegel, S., et al. (2024). Traumatic birth and childbirth-related post-traumatic stress disorder: International expert consensus recommendations for practice, policy, and research. Women and Birth, 37(2), 362–367.

Bannister, L., Hammond, A., Dahlen, H. G., & Keedle, H. (2025). A content analysis of women's experiences of debriefing following childbirth: The birth experience study (BESt). Midwifery, 146, Article 104421. https://doi.org/10.1016/j.midw.2025.104421

Chiorino, V., Cattaneo, M. C., Macchi, E. A., et al. (2020). The EMDR recent birth trauma protocol: A pilot randomised clinical trial after traumatic childbirth. Psychology & Health, 35(7), 795–810.

Cross, H., Krahé, C., Spiby, H., & Slade, P. (2023). Do antenatal preparation and obstetric complications and procedures interact to affect birth experience and postnatal mental health? BMC Pregnancy and Childbirth, 23, 543. https://doi.org/10.1186/s12884-023-05846-5

Dekel, S., Ein-Dor, T., & Berman, Z. (2017). Is childbirth a traumatic event? Prevalence and risk factors of postpartum post-traumatic stress disorder. European Journal of Obstetrics & Gynecology and Reproductive Biology, 211, 48–54. https://doi.org/10.1016/j.ejogrb.2017.01.030

Dekel, S., Papadakis, J. E., Quagliarini, B., Jagodnik, K. M., & Nandru, R. (2023). A systematic review of interventions for prevention and treatment of post-traumatic stress disorder following childbirth (Preprint). medRxiv. https://doi.org/10.1101/2023.08.17.23294230

Dekel, S., Stuckey, H. L., & Voorhees, E. (2024). A systematic review and meta-analysis of evidence-based interventions for childbirth-related post-traumatic stress disorder. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(6), 603–614. https://doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.037

Diezi, A.-S., Vanetti, M., Robert, M., Schaad, B., Baud, D., & Horsch, A. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety: A qualitative study of first-time pregnant women and partners' perceptions and needs. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), 797. https://doi.org/10.1186/s12884-023-06105-3

Doherty, J. R., Nagle, U., Doyle, A., & Duffy, J. M. N. (2025). Effectiveness of eye movement desensitisation and reprocessing for childbirth-related post-traumatic stress symptoms: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Global Women's Health, 6, 1487799. https://doi.org/10.3389/fgwh.2025.1487799

Fakultní nemocnice Bulovka. (b. d.). Centrum porodní asistence. Citováno 5. ledna 2026 z https://bulovka.cz/kliniky-a-oddeleni/gynekologicko-porodnicka-klinika/centrum-porodni-asistence/

Gamble, J., Creedy, D. K., Moyle, W., Webster, J., McAllister, M., & Dickson, P. (2005). Effectiveness of a counseling intervention after a traumatic childbirth: A randomized controlled trial. Birth, 32(1), 11–19. https://doi.org/10.1111/j.0730-7659.2005.00340.x

Hollander, M. H., van Hastenberg, E., van Dillen, J., van Pampus, M. G., de Miranda, E., & Stramrood, C. A. I. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women's perceptions and views. Archives of Women's Mental Health, 20, 515–523. https://doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6

Horsch, A., Dekel, S., & van Pampus, M. G. (2024). Secondary prevention of childbirth-related post-traumatic stress disorder: A systematic review and meta-analysis. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 231(1), 83–99. https://doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.300

Kranenburg, L. W. A., Lambregtse-van den Berg, M. P., & Stramrood, C. A. I. (2023). Traumatic childbirth experience: How to prevent childbirth-related post-traumatic stress disorder? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), 2775. https://doi.org/10.3390/ijerph20042775

Lai, X., Chen, J., Lu, D., et al. (2025). The association between doula care and childbirth-related post-traumatic stress disorder symptoms. Birth, 52(2), 243–251.

Leinweber, J., Fontein-Kuipers, Y., Thomson, G., Karlsdottir, S. I., Nilsson, C., Ekström-Bergström, A., Olza, I., Hadjigeorgiou, E., & Stramrood, C. A. I. (2022). Developing a woman-centred, inclusive definition of a traumatic childbirth experience: A discussion paper. Birth, 49(4), 687–696. https://doi.org/10.1111/birt.12632

Lunda, P., Minnie, C. S., & Benadé, P. (2018). Women's experiences of continuous support during childbirth: A meta-synthesis. BMC Pregnancy and Childbirth, 18(1), 167. https://doi.org/10.1186/s12884-018-1810-0

North Bristol NHS Trust. (b. d.). Breathing during labour. Citováno 5. ledna 2026 z https://www.nbt.nhs.uk/maternity-services/maternity-services-leaflets/breathing-during-labour

Seng, J. S., Sperlich, M., Low, L. K., et al. (2013). Childhood abuse history, posttraumatic stress disorder, postpartum mental health, and bonding: A prospective cohort study. Journal of Midwifery & Women's Health, 58(1), 57–68.

Smith, C. A., Levett, K. M., Collins, C. T., Armour, M., Dahlen, H. G., & Suganuma, M. (2018). Relaxation techniques for pain management in labour. Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, CD009514. https://doi.org/10.1002/14651858.CD009514.pub2

Soltanpour, Y., Pourmovahed, Z., & Alavi, A. N. (2025). The effect of early intervention with computer game (Tetris) on postpartum post-traumatic stress symptoms in women with vaginal delivery: A randomized controlled trial. BMC Pregnancy and Childbirth, 25(1), 327. https://doi.org/10.1186/s12884-025-07439-0

Taheri, M., Takian, A., Taghizadeh, Z., Jafari, N., & Sarafraz, N. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience: Systematic review and meta-analysis of prenatal and intrapartum interventions. Reproductive Health, 15, 73. https://doi.org/10.1186/s12978-018-0511-x

TěhoDuše. (b. d.). Praktický průvodce po porodu. Citováno 1. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/prakticky-pruvodce-po-porodu

TěhoDuše. (b. d.). Síť podpory. Citováno 3. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/sit-podpory

TěhoDuše. (b. d.). Rozcestník a další důležité kontakty. Citováno 3. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/rozcestnik-a-dalsi-dulezite-kontakty

UNIPA – Unie porodních asistentek. (b. d.). Mapa porodních asistentek. Citováno 5. listopadu 2025 z https://unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek/

Webb, R., Ayers, S., Bogaerts, A., Jeličić, L., Pawlicka, P., Van Haeken, S., Uddin, N., Borg Xuereb, R., & Kolesnikova, N. (2021). When birth is not as expected: A systematic review of the impact of a mismatch between expectations and experiences. BMC Pregnancy and Childbirth, 21(1), 475. https://doi.org/10.1186/s12884-021-03898-z

Xu, Y., Wang, W., Zhou, L., et al. (2025). Systematic review and meta-analysis of prevalence and risk factors for psychological birth trauma. Nursing Research, 74(2), 123–129.

Zemánková, K. (2023). Trauma z porodu. https://jemnezrozeni.cz/trauma-z-porodu/

Zemánková, K. (2025). Porodní trauma: Odborný seminář [Skripta]. Strom života.