Vážené kolegyně a kolegové,

deprese v těhotenství je závažný stav, který podle dostupných studií postihuje až 20 % těhotných žen. A až 40 % žen má nějaké depresivní symptomy. Jako zdravotníci v první linii máte jedinečnou příležitost včas rozpoznat varovné příznaky a nabídnout adekvátní podporu. Tento text shrnuje klíčové informace, které vám pomohou při včasné detekci a intervenci.

Mýty a fakta

Na začátku bych ráda vyvrátila mýtus, který bohužel stále občas zaslechnu. Těhotenství prý poskytuje ženám určitou "imunitu" proti depresi. Není to tak. Výzkumy jasně ukazují, že depresivní stavy se objevují s podobnou frekvencí v těhotenství jako v postpartálním období. Navíc, neléčená prenatální deprese často přetrvává i po porodu a může mít závažné důsledky pro matku i dítě.

Těhotné ženy jsou naopak velmi, ale velmi křehké a i zdánlivá drobnost na ně může mít silný dopad. Z evolučního hlediska představuje zvýšená emoční citlivost žen během těhotenství důležitý adaptivní mechanismus, nikoli slabost či nedostatek. Tento biologicky zakotvený proces přestavuje mozkové struktury zodpovědné za emoční zpracování a empatii, čímž připravuje nastávající matku na intenzivní vnímavost potřebnou pro vytvoření silného pouta s dítětem. V prehistorických podmínkách tato zvýšená senzitivita umožňovala ženám lépe detekovat možná ohrožení a jemné signály v okolním prostředí, což významně zvyšovalo šance na přežití potomka.

Je proto důležité, aby současná perinatální péče nahlížela na emoční zranitelnost těhotných žen nikoliv jako na problém, ale jako na klíčovou součást mateřské adaptace s hlubokým evolučním významem, která si zaslouží respekt a podporu ze strany odborné veřejnosti.

Proč je důležitá včasná diagnostika?

Neléčená deprese v těhotenství může vést k:

• Nižší účasti na prenatálních kontrolách

• Rizikovému chování (kouření, užívání alkoholu nebo drog)

• Vyššímu riziku předčasného porodu

• Nižší porodní hmotnosti dítěte

• Komplikacím při porodu

• Narušení vazby mezi matkou a dítětem po narození

• A tak dále

Jak citlivě otevřít téma psychického zdraví?

V hektickém prostředí ordinace může být náročné najít prostor pro hlubší rozhovor. Přesto stačí několik jednoduchých, ale upřímně položených otázek, abyste vytvořili bezpečný prostor pro sdílení. Nemusíte rozhodně klást všechny, čatso postačí ta úplně nejzákladnější: "Jak se vlastně cítíte?" Touto otázkou dáváte najevo zájem.

Pokud se chcete doptat a není vám něco jasné, můžete pokračovat a zkoumat jednotlivé depresivní symptomy. Třeba takto:

• "Změnily se v poslední době vaše spánkové návyky nebo chuť k jídlu?" - Tyto změny mohou být přirozenou součástí těhotenství, ale i varovnými signály deprese.

• "Co vás aktuálně nejvíc zaměstnává?" - Je dobré vnímat, co žena aktuálně dělá, jaké má koníčky ap. Ztráta radosti z věcí, které ji dřív těšily, je jedním z klíčových příznaků deprese, který ženy často samy neregistrují.

• "Máte kolem sebe lidi, kteří vás podporují?" - Sociální izolace může být jak příčinou, tak důsledkem deprese.

• "Měla jste někdy v minulosti období, kdy jste se cítila velmi smutná nebo prázdná?" - Historie deprese je významným rizikovým faktorem.

• "Setkal se někdo ve vaší rodině s depresí nebo jiným psychickým onemocněním?" - Genetická predispozice hraje důležitou roli.

Položení těchto otázek nevyžaduje mnoho času, ale signalizuje, že psychická pohoda je legitimní součástí prenatální péče. Mnohdy stačí upřímný zájem a prostor pro sdílení, aby se žena cítila vyslyšená a pochopená.

Na co se zaměřit při anamnéze?

• Historie psychiatrických onemocnění, zejména deprese

• Předchozí postpartální deprese

• Stresující životní události

• Nedostatečná sociální podpora

• Konfliktní partnerský vztah nebo domácí násilí

• Ambivalence nebo negativní pocity vůči těhotenství

• Finanční nejistota

• Užívání návykových látek

Není to jen o diagnóze!

Nemusíte čekat na diagnózu - někdy stačí, že maminka hůř spí, nemá z ničeho radost, často pláče nebo se stále něčeho bojí. I to jsou důvody, proč jí nabídnout pomocnou ruku. Zvlášť důležitá a citlivá je podpora po náročných zprávách - ať už jde o pozitivní screening na genetické vady, zjištění růstové retardace plodu nebo jiné znepokojivé výsledky. V těchto chvílích potřebuje žena nejen medicínskou péči, ale i prostor pro své emoce.

Každá nastávající maminka má právo cítit se psychicky dobře. Jako zdravotníci jste často první, kdo může zpozorovat, že něco není v pořádku, a nabídnout pomoc dřív, než se problém prohloubí.

Když zachytíte varovné signály

Pokud z rozhovoru vyplyne, že by pacientka mohla prožívat depresi, je vhodné:

• Normalizovat její pocity: "Mnoho žen prochází podobnými pocity během těhotenství. Nejste v tom sama."

• Ocenit její otevřenost: "Děkuji, že jste se se mnou podělila o své pocity. To vyžaduje odvahu."

• Nabídnout podporu: "Existují způsoby, jak vám v této situaci pomoci. Mohu vám o nich povyprávět, pokud chcete."

• Vysvětlit, proč je léčba důležitá: "Vaše psychická pohoda je důležitá nejen pro vás, ale i pro vaše miminko."

Kam odkázat pacientky pro další podporu?

Mnoho žen ocení kontakt na psychoterapeuty specializující se na perinatální období nebo informace o podpůrných skupinách v jejich regionu. Proto pracujeme na síti podpory.

Můžete si kontakty ze sítě podpory vytisknout a dát na viditelné místo ve vaší ordinaci. I taková drobnsot může být prvním krokem k tomu, aby vaše pacientka získala potřebnou podporu včas. Věřím, že společným úsilím můžeme přispět k tomu, aby péče o duševní zdraví byla stejně samozřejmou součástí prenatální péče jako péče o tělesné zdraví. Protože každá nastávající maminka si zaslouží nejen zdravé tělo, ale i klidnou duši.

Zdroj:

Ryan, D., Milis, L., & Misri, N. (2005). Depression during pregnancy. Canadian Family Physician, 51(8), 1087-1093.