Šestinedělí: Co je normální a co už ne?

Právě jste porodila. A najednou to není takové, jak jste čekala. Šestinedělí je plné protikladů – obrovské lásky i vyčerpání, radosti i slz, pocitů "dávám to v pohodě" i "tohle nezvládnu". A to je normální. Ale někdy může být obtížné poznat, jestli to, co prožíváte, je běžná adaptace nebo něco, s čím by vám mohla pomoct odborná podpora. P

řipravili jsme pro vás orientační pomůcky: Níže najdete jednoduchý dotazník a škály, které vám mohou pomoci lépe porozumět vašim pocitům a zorientovat se v tom, co prožíváte. Nejsou to diagnostické nástroje a nenahrazují odborné vyšetření – slouží především k tomu, aby vám pomohly pojmenovat, co cítíte, a rozhodnout se, zda je čas oslovit psychologa, gynekoložku nebo porodní asistentku.

Pořád platí, že o pomoc si můžete říct kdykoli. Nemusíte čekat, až to bude "dost vážné". Vaše pocity jsou důležité a zasloužíte si podporu – ať už se nacházíte kdekoli na spektru šestinedělí. Pokud chcete, vyplňte si náš dotazník nebo si prostudujte informace níže. A pokud máte jakékoli pochybnosti – raději se ozvěte. Raději jednou zbytečně než vůbec.

Baby blues vs. poporodní deprese

Tohle je důležité rozlišení. Baby blues prožívá až 80 % žen – jsou to emocionální výkyvy, plačete bez zjevného důvodu, máte nálady nahoru dolů. Jste unavená a nejistá. Ale hlavně: za pár dní to odezní. Hormony si sednou a vaše emoce se stabilizují.

Poporodní deprese je něco jiného. Trvá déle než dva týdny, je intenzivnější a neodchází sama od sebe. Není to otázka vůle ani charakteru – je to zdravotní stav, který potřebuje odbornou pomoc.

Tohle JE normální v šestinedělí

Emocionální horská dráha

Je úplně normální cítit obrovskou lásku k miminku – a zároveň si připadat vyčerpaná a pochybovat o sobě. Radost i smutek zároveň. Pochybnosti: "Jsem dost dobrá matka?" Strach, že něco uděláte špatně.

To všechno je součástí šestinedělí. Není to selhání. Je to přizpůsobování se.

Fyzické vyčerpání

Spánek v útržcích. Bolest po porodu. Pocit, že nezvládáte všechno perfektně. To je realita šestinedělí – a je normální se takhle cítit.

Potřeba podpory

Nechcete být sama. Potřebujete pomoc s domácností. Chcete si povídat o tom, co prožíváte. To všechno je zdravé a správné.

Tohle UŽ vyžaduje odbornou pomoc

Pokud - tohle trvá déle než 2 týdny:

• Hluboký smutek

• Ztráta radosti ze všeho

• Pocity viny: "Jsem špatná matka"

Nebo když vás to omezuje v běžném fungování: Když nemůžete spát, i když miminko spí. Když nezvládáte základní péči o sebe. Když se stahujete úplně do sebe. Když máte panické ataky nebo silnou úzkost.

Přřípadně, pokud máte myšlenky na ublížení sobě nebo miminku.

Co dělat, když to už není v pořádku?

1. Řekněte to nahlas: Partnerovi, mamince, porodní asistentce, gynekoložce. Ten první krok – přiznat si, že to není v pohodě – je nejtěžší. Ale je zásadní.

2. Vyhledejte psychologa specializovaného na perinatální péči: Ne každý psycholog rozumí specifickým potřebám žen po porodu. Hledejte někoho, kdo má zkušenosti s tímto obdobím.

3. Nebojte se léků: Pokud je psychiatr doporučí, mnohé jsou bezpečné i při kojení. Vaše psychické zdraví je stejně důležité jako fyzické.

4. Volejte pomoc: Krizová linka 116 123 funguje nonstop. Není hanba zavolat. Je to odvaha.

Nejste na to samy

Šestinedělí není lehké pro nikoho. Ať už je to vaše první nebo třetí dítě. Je to období obrovských změn – tělesných, hormonálních i emocionálních. A potřebovat pomoc není slabost. Je to normální.

Být matkou se učíme. A to je v pořádku.

Pokud máte pochybnosti, raději se ozvěte. Jsme tu pro vás.