Těhotenství v kontextu partnerského vztahu

Během těhotenství se většina pozornosti přirozeně upíná k matce – právě ona prochází tělesnými změnami, navštěvuje lékaře, cítí první pohyby dítěte, připravuje výbavičku a chystá se na porod. Rodičem se ale stává i otec, a většinou společně tvoří novou rodinu. Partnerský vztah obou budoucích rodičů je přitom důležitou součástí tohoto období. Může procházet různými změnami a výzvami, ale zároveň být oporou a zdrojem radosti, která vztah ještě více prohloubí.

Změny ve vztahu

Ze vztahu „já a ty" se postupně stává „my tři". A to s sebou přináší do partnerského vztahu úplně novou dynamiku. Ještě před narozením dítěte si k němu vytváříme vztah a to může u každého vypadat jinak. Pro někoho je náročnější se na dítě napojit, u někoho naopak láska a péče přichází brzy v podobě chystání výbavičky nebo sbírání informací o porodu a péči o dítě. Tento nesoulad může být jednou z mnoha změn a výzev, které partnerský vztah v těhotenství čekají.

Během tohoto období často přichází zvýšený tlak na oba budoucí rodiče. Pomalu si začínají zvykat na nové role – matky a otce – a s tím se objevují i vnitřní pochybnosti: „Zvládnu to? Budu dobrý rodič?" Do toho může vstupovat i tlak z okolí: „Je čas ubrat v práci." „Pořád ještě nemáte kočárek?" Přidávají se i vzájemná očekávání mezi partnery, obavy o finance, stres z práce a celková zodpovědnost, která s dítětem přichází. Když se nad tím zamyslíme, je toho opravdu hodně, kvůli čemu už společné chvíle partnerů nemusí být tak spokojené a zamilované jako dřív.

Právě spokojeností v partnerském vztahu v období těhotenství se zabývala studie autorů Ramsdell, Franz a Brock (2020). Pomocí rozhovoru a dotazníků zjišťovali souvislosti různých kvalit vztahu spolu se spokojeností u 154 párů. Pro ženy se ukázala být ve vztahu důležitější emoční intimita (pocit blízkosti a vřelosti) a vnímaný respekt. Ačkoliv sexuální spokojenost také k té celkové přispívala, její efekt se ukázal být znatelně menší oproti ostatním faktorům. Obecně ke spokojenějšímu vztahu přispívalo efektivní řešení konfliktů a vnímaná podpora od partnera.

Sexuální život

Když mluvíme o partnerském vztahu v těhotenství, nelze vynechat sexuální život partnerů. U někoho se prakticky nezmění, pro jiné páry se stane náročnějším nebo zmizí z partnerského života úplně. To může být způsobeno například zdravotním stavem a komplikacemi v těhotenství, ale i hormonálními a tělesnými změnami, kterými žena prochází. Někteří nastávající rodiče se můžou bát, že sexem nějak ublíží miminku. Ačkoliv ve většině případů není třeba se obávat, přece jen se těhotenství může stát pro mnohé partnery překážkou. Je dobré k tomu přistupovat s velkou mírou laskavosti k sobě i partnerovi/partnerce, ale zároveň je v pořádku, pokud máme potřebu to zlepšit.

Pokud si děláte starosti, jaký dopad budou mít změny v sexuálním životě na vztah, může vás uklidnit studie Sagiv-Reiss, Birnbaum a Safir (2012). Podle jejich výsledků zhoršení v sexuální spokojenosti partnerů nemělo dlouhodobý vliv na obecnou spokojenost ve vztahu. Zároveň se v této studii ukázalo, že ztráta zájmu o sex je u těhotných žen velmi častá. Ačkoliv to tedy může být pro partnery nepříjemná změna, je zcela běžná. Dobrou zprávou také je, že po porodu se sexuální život většinou začne pomalu vracet (Trutnovsky et al., 2006).

Partner jako opora

I když těhotenství přináší mnoho nového pro oba dva, partner může být tím, kdo celý proces ženě pomůže zvládnout. Jeho podpora, zájem a přítomnost často sehrávají zásadní roli v tom, jak těhotná žena celé období prožívá – psychicky i fyzicky. Spokojenost ve vztahu tak může ženu chránit před mnoha různými stresory, které těhotenství přináší (Røsand et al., 2011), a dokonce i zmírňovat riziko deprese (Kumar et al., 2023). Navíc podle studie Stapleton et al. (2012) partnerova opora pomáhá ženě zvládnout šestinedělí a v tomto náročném období přispívá nejen k životní spokojenosti ženy, ale i miminka.

A jak taková opora může vypadat? Ve výše zmíněných studiích se jednalo o jakoukoliv formu konkrétní pomoci, ale také o aktivní naslouchání a empatii k prožitkům parnerky. Partner například může vzít na sebe většinu domácích prací a připravovat partnerce jídlo. Nebo jí ulevovat od nepříjemných fyzických příznaků, například masáží, teplým obkladem nebo jen klidnou přítomností, když se necítí dobře. Důležité není to, co partner dělá „správně", ale že je vnímavý, ochotný naslouchat a reagovat na potřeby své partnerky. Každá žena může v těhotenství potřebovat něco trochu jiného – a právě otevřenost a vzájemná komunikace pomáhají najít tu nejlepší cestu podpory. Úplně nejlepší bývá, když ve vztahu zazní: "Co bys teď potřebovala? Jsem tu pro tebe."

Péče o partnerský vztah

Ačkoliv otřepaná fráze: "Musíte spolu komunikovat." rozhodně není všespásná, něco na tom opravdu je. Ať už si v partnerském vztahu procházíte čímkoliv, rozhodně tomu nepomůže, když to budeme dusit v sobě, nebo si naopak vytvářet domněnky o tom, co se děje v nitru toho druhého. Zkuste si místo toho najít klidnou chvíli, kdy dané téma s partnerem otevřete. Osvědčuje se používat takzvaná "já-sdělení." Místo toho, abyste poukazovali na vše negativní a partnera z toho obviňovali, začněte právě tím "já." Například: "Je teď pro mě hodně náročné uvařit si jídlo. Pomohlo by mi, kdybys párkrát do týdne něco uvařil." Zkuste partnerovi popsat, co v danou chvíli prožíváte, s čím zápasíte nebo nad čím si lámete hlavu. Taková otevřenost obvykle vyvolá mnohem konstruktivnější diskuzi, než kdyby člověk řekl něco jako: "S ničím mi nikdy nepomůžeš, asi už jsem ti úplně jedno."

Kromě komunikace toho náročného můžete vyzkoušet i další způsoby, jak o váš vztah pečovat. Zkuste nacházet nové způsoby, jak spolu prožívat vzájemnou blízkost, i když to v období těhotenství bude jinak. Romantickou večeři v restauraci třeba nahraďte odpočinkovým sledováním seriálu. Místo náročného výletu na kolech může být vhodná procházka ve vašem okolí. I maličkosti jsou krásné, když je prožíváme společně. A zkusme vyhnout srovnávání toho, jak to bylo předtím a jak je to nyní.

Zároveň se můžete postupně sžívat s rolí matky a otce a společně si budovat vztah k miminku už během těhotenství. Pomoci může třeba jednoduchý večerní rituál – dát miminku společně dobrou noc, říct mu pár slov o vašem dni, nebo se jen na chvíli společně zklidnit. Pro některé páry je zase příjemným způsobem blízkosti například mazání rostoucího bříška voňavým olejem. Společné chystání výbavičky, plánování dětského pokojíčku nebo návštěva předporodních kurzů také může posilovat pocit blízkosti. Zajímavé je pak sdílet, co si kdo z lekce odnesl, jaké má obavy nebo očekávání, a postupně se ladit na společné rodičovství.

Ať už si vyberete jakýkoliv způsob péče o partnerský vztah, bude to skvělý krok na vaší společné cestě těhotenstvím. V TěhoDuši vám přejeme, ať dokážete zvládnout všechny změny, které toto období přináší, a najdete oporu – jeden v druhém i kolem sebe.

Adéla z TěhoDuše

Zdroje

Kumar, S. A., Franz, M. R., DiLillo, D., & Brock, R. L. (2023). Promoting resilience to depression among couples during pregnancy: The protective functions of intimate relationship satisfaction and self‐compassion. Family process, 62(1), 387-405.

Ramsdell, E. L., Franz, M., & Brock, R. L. (2020). A multifaceted and dyadic examination of intimate relationship quality during pregnancy: Implications for global relationship satisfaction. Family Process, 59(2), 556-570.

Røsand, G. M. B., Slinning, K., Eberhard-Gran, M., Røysamb, E., & Tambs, K. (2011). Partner relationship satisfaction and maternal emotional distress in early pregnancy. BMC public health, 11(1), 161.

Sagiv-Reiss, D. M., Birnbaum, G. E., & Safir, M. P. (2012). Changes in sexual experiences and relationship quality during pregnancy. Archives of sexual behavior, 41(5), 1241-1251.

Stapleton, L. R. T., Schetter, C. D., Westling, E., Rini, C., Glynn, L. M., Hobel, C. J., & Sandman, C. A. (2012). Perceived partner support in pregnancy predicts lower maternal and infant distress. Journal of family psychology, 26(3), 453.

Trutnovsky G., Haas J., Lang U., Petru E. (2006). Women's perception of sexuality during pregnancy and after birth. Australian and New Zealand Journal of Obstetrics and Gynaecology, 46(4), 282-287.