Trauma-informovaná péče: proč je důležitá?

Možná si říkáte, že trauma se vás netýká – že vaše pacientky jsou „normální" ženy, které přicházejí porodit. Statistiky ale ukazují něco jiného. Každá čtvrtá až pátá žena zažila sexuální zneužití v dětství. Tři až devět procent žen zažívá násilí od partnera během těhotenství. A ženy s historií traumatu mají třikrát vyšší riziko, že zažijí další násilí. Většina z nich vám o tom neřekne.

Právě proto je důležitý koncept trauma-informované péče. Nejde o to, že byste měli u každé ženy pátrat po traumatické minulosti nebo se stát terapeuty. Jde o změnu přístupu – o to, že ke každé ženě přistupujete s vědomím, že mohla něco těžkého zažít. A tomu přizpůsobujete svou komunikaci, způsob vyšetřování i celkovou péči.

Tento přístup má dvojí efekt: chrání ženy s historií traumatu před retraumatizací a zároveň snižuje riziko, že porod bude traumatický i pro ženy bez předchozí zátěže. Protože principy trauma-informované péče – respekt, komunikace, pocit kontroly – prospívají všem.

Jak na to prakticky?

Rády bychom vám představily koncept „trauma-informované péče". Název zní možná abstraktně. Ale ve skutečnosti jde o konkrétní změnu přístupu, kterou můžete začít aplikovat hned. Mezinárodní konsenzus definuje trauma-informovanou péči pomocí 4R:

Trauma-informovaná péče

4 principy, které mění přístup k pacientkám

4R přístup
Realize
Uvědomit si
Recognize
Rozpoznat
Respond
Reagovat
Resist
Chránit
1

Realize

Uvědomit si rozšířenost traumatu

Předpokládejte, že každá žena může mít v anamnéze trauma. Nejde o to diagnostikovat, ale přistupovat ke všem s citlivostí.

→ Až 1 ze 4 žen zažila sexuální zneužívání v dětství
→ 3–9 % žen zažívá násilí od partnera během těhotenství
→ Ženy s historií traumatu mají 3× vyšší riziko dalšího násilí

1. REALIZE (Uvědomit si)

Co to znamená: Uvědomte si, že trauma je rozšířené. Velmi rozšířené. Každá čtvrtá až pátá žena má v anamnéze sexuální zneužití. Mnoho žen zažilo nějakou formu násilí, ztrátu, medicínské trauma. A vy o tom často nevíte.

V praxi:

  • Přistupujte ke každé ženě tak, jako by mohla mít historii traumatu – protože statisticky vzato, značná část jich má

  • Nepředpokládejte, že „normálně vypadající" žena nemá traumatickou minulost

  • Pamatujte, že i předchozí negativní zkušenosti se zdravotnictvím (ne nutně porodnictvím) ovlivňují, jak žena prožije porod

2. RECOGNIZE (Rozpoznat)

Naučte se identifikovat rizikové faktory a varovné signály.

Otázka při příjmu: „Máte nějaké obavy z porodu? Je něco, co bych měla vědět, abych se o vás mohla dobře postarat?"

Varovné signály disociace během porodu:

  • „Nepřítomný" pohled

  • Nápadná pasivita nebo panická agitovanost

  • Neodpovídá na otázky nebo odpovídá s prodlevou

  • Po porodu: odpoutání od dítěte, „prázdný" výraz

Když vidíte tyto signály: Zpomalte. Navažte oční kontakt. Oslovte ženu jménem: „Paní Nováková, jste tady se mnou? Podívejte se na mě."

3. RESPOND (Reagovat)

Přizpůsobte péči tomu, co víte.

Komunikace:

  • Říkejte, co děláte a proč – průběžně

  • Používejte srozumitelný jazyk

  • Dávejte čas zpracovat informace

Kontrola a autonomie:

  • Ptejte se na souhlas před každým zásahem

  • Nabízejte možnosti: „Můžeme to udělat tak nebo tak. Co je vám příjemnější?"

  • Respektujte „počkejte" nebo „ne"

Podpora:

  • Zajistěte, že žena není sama

  • V náročných momentech pojmenujte situaci: „Vím, že je to těžké. Jsme tady s vámi."

U žen se známou historií traumatu:

  • „Je něco, co vám pomáhá, když jste ve stresu?"

  • „Je něco, čemu bychom se měli vyhnout?"

  • Zapište do dokumentace pro celý tým

4. RESIST RE-TRAUMATIZATION (Předcházet retraumatizaci)

Způsob poskytování péče může sám o sobě traumatizovat – i když medicínsky děláte všechno správně.

Co retraumatizuje:

  • Zákroky bez vysvětlení nebo souhlasu

  • Ignorování bolesti nebo strachu

  • Komentáře typu „to nic není", „jiné to zvládly"

  • Mluvení o ženě ve třetí osobě

  • Spěch a netrpělivost

Prevence:

  • Před každým zásahem: „Jak bych chtěla, aby se to dělalo mně?"

  • Tón hlasu, způsob dotyku, oční kontakt – i „drobnosti" mají velký dopad

  • Po komplikovaném porodu: „Jak to na vás působilo? Je něco, co vás trápí?"

Trauma-informovaná péče není o tom dělat víc – je o tom dělat věci jinak. Nevyžaduje hodiny navíc ani speciální vybavení. Vyžaduje změnu perspektivy: uvědomění si, že každá žena může mít za sebou něco těžkého, a přizpůsobení komunikace i péče tomuto vědomí. Možná to zní jako drobnost. Ale pro ženu, která se bojí, že znovu ztratí kontrolu, může vaše věta „Je to pro vás v pořádku?" znamenat rozdíl mezi traumatem a pocitem bezpečí. A to stojí za těch deset sekund navíc.

Tereza z TěhoDuše