Výzkum odhalil depresivní příznaky u 4 z 10 těhotných žen

Představte si, že v místnosti plné deseti těhotných žen by čtyři z nich zažívaly v nějaké fázi depresivní pocity. Překvapivé? Přesně to zjistila nedávná studie, která ukázala, že téměř 40 % nastávajících maminek během těhotenství prožívá depresivní symptomy. U 7 % z nich tyto pocity přetrvávají dokonce po celou dobu těhotenství.

Co vlastně prožívají?

Když se výzkumníci ptali, co ženy nejvíce trápí, objevily se tři hlavní pocity:

Tyto pocity často odsouváme stranou s mávnutím ruky: "To jsou jen hormony." Ale co když jde o něco víc?

Co pomáhá, co škodí?

Studie přinesla zajímavá zjištění o tom, co podporuje psychickou pohodu v těhotenství:

Plánované těhotenství jako ochranný faktor

Když žena a její partner společně plánují příchod miminka, vytváří to zcela jiný psychologický základ než nečekané těhotenství. Studie ukázala fascinující číslo – ženy, které své těhotenství plánovaly, měly až o 91 % nižší pravděpodobnost výskytu depresivních příznaků. To je obrovský rozdíl!

Proč tomu tak je? Když je těhotenství plánované, žena je na tuto životní změnu mentálně připravená. Často už má vytvořené zázemí – stabilní vztah, finanční zajištění, možná i přizpůsobené bydlení. Především však měla čas srovnat se s myšlenkou, že se její život zásadně změní, a tuto změnu sama aktivně zvolila.

Zajímavé je, že tento "ochranný efekt" plánovaného těhotenství byl nejsilnější ve druhém trimestru. V tomto období už obvykle odezní ranní nevolnosti, žena cítí pohyby miminka, ale ještě není tolik omezena velikostí bříška a fyzickými obtížemi, které přicházejí ke konci těhotenství. Je to období, kdy si mnoho žen těhotenství nejvíce "užívá" – a právě v této fázi se nejvíce projevuje pozitivní vliv toho, že těhotenství bylo plánované a chtěné.

Vzdělání jako nástroj psychické odolnosti

Každý další rok studia snížil riziko depresivních symptomů o 14,3 %. Co za tímto číslem stojí? Není to jen o tom, že vzdělanější ženy mají často lepší socioekonomické podmínky.

Vzdělání poskytuje nástroje k lepšímu zvládání životních změn a výzev. Ženy s vyšším vzděláním mají obvykle:

• Lepší přístup k informacím a schopnost je kriticky hodnotit

• Rozvinutější strategie řešení problémů

• Širší slovní zásobu k vyjádření svých pocitů a potřeb

• Větší sebevědomí při komunikaci se zdravotníky

• Často i širší sociální síť, na kterou se mohou obrátit

Vzdělání také často přináší lepší schopnost sebereflexe a sebepoznání. Vzdělanější ženy mohou být lépe vybaveny k tomu, aby rozpoznaly varovné příznaky a aktivně vyhledaly pomoc, místo aby své pocity potlačovaly nebo bagatelizovaly.

Přirozený vývoj v průběhu těhotenství

S postupujícím těhotenstvím se u mnoha žen depresivní příznaky zmírňovaly – konkrétně o 21,6 % ve druhém a 21,5 % ve třetím trimestru oproti prvnímu. To je povzbudivé zjištění, které naznačuje, že čas skutečně může některé rány hojit.

Co za tímto trendem stojí? V prvním trimestru se žena často potýká s fyzickými obtížemi jako je únava a nevolnost. Zároveň prochází emocionálním procesem přijetí nové životní role, někdy i šokem z nečekaného těhotenství. Je to období velkých hormonálních změn, nejistoty a často i strachu.

V dalších fázích těhotenství dochází k několika pozitivním změnám:

• Hormonální hladiny se stabilizují

• Žena si zvyká na svůj nový stav a identitu

• Roste pocit spojení s miminkem (zejména po prvních pohybech)

• Okolí začíná na těhotenství více reagovat a poskytovat podporu

• Přichází více praktických příprav (zařizování, nákupy), které mohou odpoutat pozornost od negativních myšlenek

Psychologické násilí jako vážný rizikový faktor

Na druhé straně spektra stojí zjištění, které vyvolává značné obavy. Psychologické násilí zdvojnásobovalo riziko depresivních symptomů u těhotných žen. Ještě alarmující je, že hlavními zdroji tohoto násilí byli nejčastěji partneři nebo blízcí příbuzní (v 78,6-87,1 % případů) – tedy přesně ti lidé, od kterých žena v tomto zranitelném období nejvíce očekává podporu a bezpečí.

Co vlastně znamená psychologické násilí v kontextu těhotenství? Může zahrnovat:

• Zpochybňování schopnosti ženy stát se dobrou matkou

• Kritizování jejího vzhledu nebo váhových přírůstků

• Bagatelizování jejích obav a pocitů

• Omezování kontaktů s přáteli nebo rodinou

• Vytváření pocitů viny nebo nedostatečnosti

• Vyhrožování opuštěním nebo odepřením podpory

Těhotenství je období, kdy je žena fyzicky i emocionálně zranitelnější než obvykle. Potřebuje cítit podporu a bezpečí. Když místo toho zažívá psychologické násilí od nejbližších, je to obzvláště devastující. Vytváří to chronický stres, který negativně ovlivňuje nejen její psychické zdraví, ale potenciálně i fyzický vývoj dítěte.

Proč o tom málokdo mluví?

"Těhotné ženy přece mají být šťastné," slýcháme často. Ale realita je složitější. Mnoho žen se ocitá v tichém utrpení, protože:

• Myslí si, že jejich pocity jsou "jen" součástí těhotenství

• Obávají se, že budou označeny za "nevděčné" nebo "přecitlivělé"

• Zdravotníci se zaměřují především na fyzické aspekty těhotenství

• Stále přetrvává určité tabu ohledně duševních obtíží

Mnoho žen v těhotenství raději skrývá své emoce, protože se bojí, že budou označeny za přecitlivělé nebo hysterické, i když jsou jejich obavy zcela oprávněné.

Proč na tom záleží?

Když hovoříme o zdraví těhotných žen, často se zaměřujeme na krevní tlak, cukr v krvi a váhové přírůstky. Ale co zdraví jejich duše? Včasné rozpoznání depresivních symptomů není jen otázkou pohodlí — může zásadně ovlivnit život matky i dítěte. Studie ukazují, že neléčené depresivní stavy v těhotenství mohou vést k:

• Horším výsledkům porodu

• Problémům s vytvářením vazby s dítětem

• Dlouhodobým dopadům na vývoj dítěte

Co můžeme udělat lépe?

Představte si těhotenskou prohlídku, kde se lékař po ultrazvuku zeptá: "Miminko vypadá skvěle. Ale co vy, jak se cítíte vy?" Malá změna, která může znamenat obrovský rozdíl.

Kdyby se péče o duševní pohodu stala stejně samozřejmou jako měření krevního tlaku nebo poslech srdíčka, kolik maminek by se nemuselo trápit o samotě? Pár upřímně položených otázek, a žena, která tiše bojuje s temnými myšlenkami, najednou zjistí, že na to není sama.

Zkusím přidat laskavý a lidský odstavec o screeningu a školení zdravotníků:

Představte si těhotenskou prohlídku, kde se lékař s úsměvem podívá nastávající mamince do očí a po prohlédnutí ultrazvuku se zeptá: "Miminko vypadá skvěle. Ale co vy, jak se cítíte vy?" Malá změna, která může znamenat obrovský rozdíl.

Kdyby se péče o duševní pohodu stala stejně samozřejmou jako měření krevního tlaku nebo poslech srdíčka, kolik maminek by se nemuselo trápit o samotě? Jednoduchý dotazník, pár upřímně položených otázek, a žena, která tiše bojuje s temnými myšlenkami, najednou zjistí, že na to není sama.

Mnozí odborníci už dnes volají po tom, aby probíhal "psychologický screening". Například Edinburgh Postnatal Depression Scale – za tímto složitým názvem se skrývá jednoduchý dotazník s deseti otázkami, které dokážou jemně rozkrýt, co se děje v duši nastávající maminky. Není to žádný složitý test – jen otázky jako "Cítila jste se úzkostně nebo ustaraná bez zjevného důvodu?" nebo "Byla jste tak nešťastná, že jste měla problémy se spánkem?" Deset minut, které mohou některým ženám změnit život. Deset minut, které mohou odhalit tiché volání o pomoc dřív, než se promění v zoufalý křik.

Ale i sebelepší dotazník je jen kusem papíru, pokud jej nedoplňuje lidský přístup. Proto je tak důležité, aby zdravotníci uměli nejen odhalit problém, ale také na něj reagovat s citem. Aby místo frází jako "to je normální" dokázali říct: "To, co prožíváte, je náročné. Ale existují způsoby, jak vám pomoci, a já jsem tu pro vás." Aby uměli nabídnout nejen léky proti nevolnosti, ale i kontakty na odbornou psychologickou pomoc.

Zdravotníci by měli u těhotné ženy vnímat i to nevyřčené. Aby když maminka zmíní, že se cítí "nějak divně" nebo že "špatně spí", neslyšela jen: "To je normální, to přejde." Potřebuje cítit, že její vnitřní bouře není její selhání, ale běžná součást cesty k mateřství, kterou lze s pomocí zvládnout. Potřebuje vědět, že její pocity jsou stejně důležité jako laboratorní výsledky.

Protože když pečujeme o nastávající maminku celou - nejen o její tělo, ale i o její duši - dáváme ten nejlepší start do života i jejímu miminku.

Zdroj: Lima, M. O., Tsunechiro, M. A., Bonadio, I. C., & Murata, M. (2017). Depressive symptoms in pregnancy and associated factors: Longitudinal study. Acta Paulista de Enfermagem, 30(1), 39-46.