Milí zdravotníci z oddělení šestinedělí,

každý z vás má za sebou nespočet směn, nekonečné množství vizit, kontrol a vyšetření. Znáte tempo, které často nedovolí zastavit se ani na chvíli. A přesto jste to právě vy, kdo pro nové rodiče vytváří první vzpomínky na jejich dítě – a tím i na celé rodičovství.

Chápeme, že vaše práce je náročná, zodpovědná a často i vyčerpávající. A víme, že chcete dělat to nejlepší, co umíte. Proto vás zveme, abyste se spolu s námi podívali na drobnosti, které v očích unavené, znejistělé maminky znamenají obrovský rozdíl. Ne proto, že by snad vaše odborná péče nestačila – ale protože laskavé slovo, pár minut vysvětlení nebo krátký okamžik ticha může být tím, co si žena ponese v srdci ještě dlouho po odchodu domů.

Tento text vám nabízí inspiraci a tipy, jak i v náročném provozu oddělení vytvářet prostředí, kde se maminky cítí v bezpečí, slyšené a podporované – a kde i vy sami můžete svou práci prožívat s pocitem smyslu a hrdosti.

První dny po porodu jsou pro maminku velkou fyzickou i psychickou zátěží. Správně nastavené prostředí a drobné organizační úpravy mohou výrazně snížit stres a podpořit zotavení i pocit bezpečí.

Malé změny, velký dopad

Co si pod těmi jednotlivými body představit?

Podpora a well-being zdravotnického týmu

Péče o novopečené maminky a jejich rodiny je náročná nejen po odborné, ale i po emocionální stránce. Personál na oddělení šestinedělí často čelí vysokému pracovnímu tempu, nočním směnám, náročným situacím i silným emocím rodičů. Aby mohli zdravotníci dlouhodobě poskytovat laskavou a kvalitní péči, potřebují také sami dostatek podpory a prostor pro vlastní regeneraci. K tomu patří pravidelné supervize, intervize či podpůrné skupiny, možnost sdílet zkušenosti v bezpečném prostředí. Minimem snad je zajištění dostatečných přestávek i respektování potřebného odpočinku mezi směnami. Důležité je také oceňování práce personálu a vytváření otevřené, nehierarchické komunikace, kde se zdravotníci mohou obrátit na vedení s návrhy nebo obtížemi. Péče o well-being týmu není luxus, ale nezbytný předpoklad, aby se péče o maminky mohla poskytovat s empatií, trpělivostí a lidskostí.

Debriefing aneb rozhovor po (nejen) náročném porodu

Po náročném či neplánovaném porodu, například po akutním císařském řezu, může mít žena v hlavě mnoho otázek a nejasností. Události probíhají rychle, v emočně i fyzicky náročné situaci, a v paměti zůstávají jen útržky. Možnost, aby si s porodní asistentkou nebo lékařem v klidném prostředí zpětně prošla, co se vlastně stalo, proč byla zvolena konkrétní opatření a jak na sebe jednotlivé kroky navazovaly, je pro její psychické zotavení velmi cenná. Ať proběhne ještě na porodnickém oddělení nebo právě na šestinedělí. Takový rozhovor pomáhá zmenšit zmatek, snižuje riziko vzniku traumatické vzpomínky a podporuje důvěru v budoucí péči.

Pohled očima rodičky

Je dobré pamatovat, že to, co pro vás jako profesionály působí „běžně a bezpečně“, může pro rodící ženu či novopečenou maminku vypadat úplně jinak. Ona nezná prostředí, nerozumí všem postupům, a navíc prochází velkou fyzickou i psychickou proměnou. Situace, která pro vás znamená rutinu, pro ni může být zdrojem nejistoty nebo strachu – ač možná z racionálního pohledu nelogicky. Proto je tak důležité nehodnotit její reakce podle našeho měřítka, ale zkusit se na chvíli podívat na věci jejíma očima a ujistit ji – slovy, gestem nebo prostým vysvětlením – že je v bezpečí.

Moderní standardy péče

Spousta porodnic už má vychytané celodenní bufety, kam si maminka může kdykoliv zajít, když ji přepadne vlčí hlad či potřebuje doplnit energii nebo má prostě na něco chuť. Téměř standardem se stává rooming-in, tedy přístup, kdy je miminko celou dobu u maminky a potřebná vyšetření se dějí přímo na pokoji za přítomnosti maminky či obou rodičů. Zahrnuje to také podporu kojení na požádání (ne s časovými údaji jako po 3 hodinách) a braní kontaktu kůže na kůži jako toho nejvíce regulujícího chování pro nervové soustavy dítěte i rodičů.

Zapojení partnera

Studie potvrzují, že vnímání podpory od partnera (emocionální i praktické) výrazně snižuje riziko postnatální deprese. Je tedy fajn, když tatínkové mohou s ženami trávit co nejvíce času. Dost nemocnic má i tzv. rodinné pokoje, kde nová rodina již od první noci může spát společně. Tatínek tak dost často může odlehčit nejen mamince, ale i personálu péčí o ženu. Zároveň je dobré zapojovat oba rodiče do edukace ohledně péče o miminko, posílit roli druhého rodiče v péči o tvorečka, který je tak moc závislý na své mamince.

Muži v šestinedělí procházejí také výraznou změnou, i když se o jejich prožívání mluví mnohem méně. Psychologicky i hormonálně (ano, i muži mohou mít poporodní hormonální změny) reagují na příchod dítěte a nové rodinné uspořádání. Maminka je často hlavním středem pozornosti (od rodiny i personálu). Partner se tak může cítit méně potřebný nebo zbytečný, zvlášť pokud péče o miminko pro něj není zcela přirozená. Mohou mít strach, že něco pokazí (drží dítě špatně, neumí ho uklidnit). Potřebují podporu a jasné povzbudivé instrukce, ne kritiku.

Prostor pro klid a soukromí

Pro psychickou pohodu je důležitý prostor pro klid a soukromí. Když je to možné, měly by mít maminky možnost odpojit se od rušivých podnětů – například pomocí ztlumeného světla, zatažených závěsů nebo pobytu v klidové zóně. Pokud provoz oddělení dovolí, je cenné vyčlenit chvíle bez vstupu personálu a návštěv, aby si maminka mohla odpočinout a navázat blízký kontakt s dítětem.

Jedním z možných kroků ke spokojenému pobytu na oddělení šestinedělí, který však vyžaduje určité organizační kouzlení, je citlivé načasování vizit a vyšetření. Pokud to zdravotní stav dovolí, je vhodné vyhnout se brzkým ranním vizitám, zvláště po dlouhém či nočním porodu, a novopečeným maminkám umožnit dospat a nerušit je v prvních hodinách po porodu více, než je v rámci zachování jejich bezpečí nutné. Už při příjmu je dobré seznámit maminky s denním režimem oddělení, aby věděly, kdy čekat úklid či jiné činnosti, a nemusely se s tím seznamovat „za pochodu“.

Užitečné je i informování o tzv. „druhé noci“. Mnoho žen ji zažívá jako náročnou – miminko se častěji budí, vyžaduje kontakt a maminka je už unavená. Krátká příprava předem a vysvětlení, že jde o normální adaptační fázi, pomůže tuto zkušenost zvládnout. Maminkám lze nabídnout rady pro zvládnutí této noci, například kontakt kůže na kůži, pomoc s polohováním dítěte nebo možnost odpočívat přes den.

První psychická pomoc

Pro ženy, které procházejí psychicky náročnou zkušeností – ať už jde o těžký či komplikovaný porod, odloučení od miminka kvůli jeho zdravotnímu stavu, nebo ztrátu dítěte – je nesmírně cenné mít v nemocnici dostupné bezpečné a diskrétní místo. Pokoj psychické pomoci by měl poskytovat klid, soukromí a prostor pro zpracování emocí, a zároveň by měl mít možnost okamžité podpory od psychologa, porodní asistentky nebo speciálně vyškoleného personálu. Prostor by měl být oddělen od běžného provozu oddělení, aby se ženy necítily konfrontovány s pláčem novorozenců nebo rušným děním, a mohl by být vybaven pohodlným sezením, teplým osvětlením a jednoduchými pomůckami pro zvládání stresu. I krátký pobyt v takovém místě může ženě poskytnout pocit bezpečí a umožnit jí lépe zvládat těžkou situaci.

Podpora při nastavování hranic návštěv

Dalším aspektem je podpora při nastavování hranic návštěv. Personál může sehrát důležitou roli „nárazníku“ v situacích, kdy maminka očekává náročného hosta nebo dlouhé vysedávání, ale necítí se na přímé odmítnutí. Maminka si možná sama o takovou pomoc neřekne ani personálu. Bylo by velmi laskavé v rámci přijímání na oddělení tuto možnost zmínit, nebo dát přímo cestu, jak si domluveným signálem o tuto pomoc říci. Stačí pak na dotyčné jednoduchá, ale laskavá věta, například: „Teď potřebuje maminka a miminko odpočívat, zkuste přijít později.“ Chápeme, že to už je práce nad rámec hromady povinností, které personál na oddělení má a nebude to zřejmě možné vždy a všude.

Velkou úlevou pro maminky je však také, když existují jasná a přátelská pravidla pro návštěvy. Ta mohou zahrnovat povinnost mytí a dezinfekce rukou, zákaz používání výrazných parfémů, samozřejmostí je zákaz vstupu při nachlazení či jiné infekci a důraz na to, že tato pravidla zajišťuje nemocnice – nikoli samotná maminka. To jí pomáhá vyhnout se stresu z hlídání hygieny a hranic.

Screening psychického zdraví a dostupnost podpůrných zdrojů

Součástí moderní péče o maminky v šestinedělí se stává také screening psychického zdraví. Jednoduché a krátké dotazníky mohou pomoci včas zachytit známky poporodní deprese nebo úzkosti. Vyplnění může proběhnout přímo během hospitalizace, ideálně v klidném prostředí. Včasná identifikace potíží umožňuje rychlou nabídku podpory – ať už formou rozhovoru s psychologem, zapojením sociálního pracovníka nebo předáním kontaktů na poradenské a krizové služby. Taková intervence nejen chrání psychické zdraví maminky, ale zároveň pozitivně ovlivňuje její vztah k dítěti i celkové rodinné fungování. Nejmenším krokem je i přítomnost informačních letáčků s kontakty na podpůrné organizace pro ženy – nejen ohledně kojení, ale právě i psychického zdraví.

Jak začít měnit vaše oddělení?

Závěrem

Šestinedělí je období, kdy se rodí nejen dítě, ale i rodiče. Péče v porodnici proto nemá být jen o fyzickém zotavení, ačkoliv to je nejpřednější, ale i o podpoře psychické pohody celé rodiny v nové kapitole jejich životů. Malé organizační úpravy, laskavá komunikace a vědomé zapojení partnera mohou udělat z prvních dnů po porodu čas, na který budou rodiče vzpomínat s vděčností a pocitem, že na to nebyli sami – a možná až čas a okolnosti přijdou, tak se s radostí vrátí s dalším malým novorozeným uzlíčkem.

Zuzana z TěhoDuše