Porodní trauma: Průvodce pro ženy a partnery

Příprava na porod

Studie ukazují, že ženy, které se zúčastnily předporodních kurzů, uvádějí příznivější porodní zkušenost (Taheri et al., 2018). Předporodní příprava poskytuje informace o porodním procesu, běžných postupech a dostupných službách, což může podpořit informovaná rozhodnutí a posílit emoční stabilitu (Lunda et al., 2018).

Co může pomoct:

• Realističtější očekávání ohledně průběhu porodu – včetně informací o pravděpodobnosti běžných zákroků, intervencí a komplikací

• Nácvik relaxačních technik, mindfulness nebo jógy – relaxační techniky mohou pomoci snáze zvládat bolest (Smith et al., 2018)

Důležité zjištění: Ve studii Cross et al. (2023) byla příprava, která zahrnovala i informace o možných komplikacích a intervencích, spojena s nižší pravděpodobností, že ženy budou porod vnímat jako traumatický. I když se může zdát lákavé se informacím o komplikacích vyhýbat (Diezi et al., 2023), zdá se, že realističtější příprava pomáhá.

Pozor na nesoulad očekávání: Zajímavé zjištění přinesla studie Hollander et al. (2017): ženy, které se připravovaly pomocí hypnoporodu a následně prožily traumatický porod, výrazně častěji uváděly jako příčinu nesoulad mezi očekáváním a realitou. Autoři otevírají otázku, zda některé přístupy k přípravě dostatečně připravují na realitu porodu.

Porodní plán

Formulace přání ohledně porodu může vám, partnerovi i zdravotníkům pomoci ujasnit si, co je pro vás důležité (Kranenburg et al., 2023). Může zahrnovat:

• Preference k vedení jednotlivých fází porodu

• Možnosti úlevy od bolesti

• Okamžitou poporodní péči (např. kontakt kůže na kůži)

Ač slovo „plán" může být zavádějící (porod se často vyvíjí jinak), funguje jako nástroj komunikace mezi vámi a zdravotníky (Webb et al., 2021).

Kontinuita péče

Ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají vyšší pravděpodobnost pozitivních výsledků a méně často negativní porodní zkušenost (Taheri et al., 2018; Kranenburg et al., 2023). Zvláště u žen s již existujícím traumatem nebo při vyšším počtu lékařských zákroků je podpora klíčová (Kranenburg et al., 2023; Horsch et al., 2024).

Kde hledat v ČR:

• Centra porodní asistence při některých porodnicích (např. CPA při FN Bulovka)

• Mapa porodních asistentek na webu UNIPA: unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek

Zvažte dulu

Dula poskytuje kontinuální emocionální a fyzickou podporu během porodu. Nezasahuje do medicínské péče, ale je s vámi po celou dobu. Výzkumy ukazují, že přítomnost duly je spojena s lepší porodní zkušeností a nižším rizikem traumatu.

Rizikové faktory – kdy být obzvlášť pozorná

Některé faktory mohou zvyšovat pravděpodobnost, že budete porod vnímat jako traumatický (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022):

• Deprese nebo úzkost v těhotenství

• Výrazný strach z porodu

• Komplikace v těhotenství nebo špatný zdravotní stav

• Historie jakéhokoliv traumatu v minulosti

• Předchozí negativní porodní zkušenost

• Anamnéza PTSD

Pokud se vás něco z toho týká, může být užitečné to probrat s porodní asistentkou, psychologem nebo lékařem – ideálně ještě před porodem.

Po náročném porodu je normální prožívat různé těžké emoce. Může to trvat dny i týdny.

Běžné reakce v prvních týdnech:

• Občasné vzpomínky na porod, které vás rozruší

• Smutek nebo pláč

• Přemítání „co kdyby"

• Potíže se spánkem

• Pocit odpojení

Kdy hledat pomoc:

• Příznaky trvají déle než měsíc

• Flashbacky nebo noční můry jsou časté a intenzivní

• Vyhýbáte se čemukoliv, co vám porod připomíná

• Máte pocit, že se nedokážete připojit k miminku

• Přemýšlíte o sebepoškození

Základní principy

Uznání traumatu – Prvním krokem je uznat, že to, co prožíváte, je skutečné (Zemánková, 2023). Věty typu „hlavně že máš zdravé dítě" – i když dobře míněné – mohou být kontraproduktivní a vést k potlačování vlastních emocí (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025). Vaše pocity jsou platné.

Vlastní tempo – Některé podpůrné kroky dělejte až ve chvíli, kdy se na ně cítíte připravená. Nemusíte nic uspěchat (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025).

Laskavost k sobě – Dávejte si menší cíle. Hledejte „to nejmenší", co pro sebe můžete udělat, aby to trochu ulevilo (Zemánková, 2025).

Mluvte o tom (až budete připravená)

Pomoci může možnost mluvit o konkrétních situacích, které se při porodu staly – ideálně v bezpečném prostředí a s druhým člověkem, který naslouchá, uznává pocity bez bagatelizace a odsuzování a případně ocení, co jste zvládla (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025).

S kým mluvit:

• S partnerem, kamarádkou, někým, komu důvěřujete

• S odborníkem – psychologem, porodní asistentkou

Pokud ještě nejste připravená mluvit

Zemánková (2023) zmiňuje, že může být užitečné začít péčí o tělo – masáž na místech, která nesouvisí s porodem, procházka, teplá koupel.

Další možnosti (Zemánková, 2023, 2025; Dekel et al., 2023):

• Uzemňovací cvičení – vnímejte, co vidíte, slyšíte, cítíte kolem sebe

• Dechová cvičení nebo meditace

• Mindfulness

• Jóga

V určité fázi může dávat smysl zapojit i nějakou formu rituálu (např. rituál uzavření) a hledat vlastní zdroje, o které se lze opřít (Zemánková, 2023).

Expresivní psaní

Další možnost, která může některým ženám pomoci, je expresivní psaní (Horsch et al., 2024; Dekel et al., 2024; Soltanpour et al., 2025):

• Napište si 10–15 minut o své porodní zkušenosti

• Zaměřte se na pocity a myšlenky, ne na „správné" vyjadřování

• Text je jen pro vás – nikomu ho nemusíte ukazovat

Výzkumy ukazují, že to může pomoct mozku „zpracovat" zážitek. Ve studii Soltanpour et al. (2025) matky předčasně narozených dětí, které třikrát týdně psaly o svých pocitech, vykazovaly výraznější pokles příznaků PTSD.

Pokud prožíváte negativní pocity související s porodem, které jsou příliš intenzivní nebo dlouhodobé, je na místě zvažovat podporu odborníka (Dekel et al., 2023).

Kam se obrátit

Psycholog/psychoterapeut – ideálně někdo, kdo se specializuje na perinatální období nebo práci s traumatem. Řada žen oceňuje možnost probrat porodní zkušenost s někým, kdo je vyslechne, potvrdí jejich pocity a pomůže jim je zpracovat (Bannister et al., 2025).

Psychiatr – pokud jsou příznaky závažné, nebo když potřebujete zvážit medikaci

Porodní asistentka – některé nabízejí rozhovory o porodní zkušenosti

Kontakty v ČR:

• TěhoDuše: www.tehoduse.cz/kontakt

• Rozcestník a krizové linky: www.tehoduse.cz/archive/rozcestnik-a-dalsi-dulezite-kontakty

• Mapa porodních asistentek: unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek

Jaké terapie existují?

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) zaměřená na trauma

KBT zaměřená na trauma je přístup, jehož cílem je přesměrovat myšlení i chování k adaptivnějším vzorcům (Dekel et al., 2023). Zahrnuje psychoedukaci a techniky jako svalovou relaxaci, postupnou expozici a kognitivní restrukturalizaci (Dekel et al., 2024). Někteří autoři ji uvádějí jako psychologickou léčbu první volby (Horsch et al., 2024; Dekel et al., 2024).

EMDR (desenzibilizace a přepracování očními pohyby)

Specializovaná metoda pro práci s traumatem (Horsch et al., 2024; Kranenburg et al., 2023; Doherty et al., 2025). Při sezení se soustředíte na traumatickou vzpomínku a zároveň sledujete pohybující se podněty očima. To vytváří příležitost zpracovat traumatickou událost, zatímco emocionální zátěž opadá (Kranenburg et al., 2023).

Farmakoterapie

Může být zvážena, pokud jsou příznaky PTSD závažné a psychoterapie nepřináší dostatečné výsledky, nebo pokud jsou potíže spojeny s dalšími poruchami jako deprese nebo problémy se spánkem (Horsch et al., 2024). Vždy ve spolupráci s psychiatrem.

Porodní trauma může prožívat i partner – buď vlastní (byl jste u porodu a prožíval jste strach o partnerku nebo dítě), nebo můžete být zasaženi tím, čím prochází vaše blízká.

Co pomáhá:

• Naslouchejte bez rad a bez bagatelizace

• Nevnucujte „řešení"

• Uznejte její pocity: „Chápu, že to pro tebe bylo hrozné"

• Buďte trpěliví – zotavení má své tempo

• Nabídněte konkrétní pomoc (péče o miminko, domácnost)

• Dopřejte si i vy prostor pro své pocity

Co nepomáhá:

• „Hlavně že je miminko zdravé"

• „Jiné ženy to taky zvládly"

• „Už je to za tebou, teď se soustřeď na miminko"

• Vyhýbání se tématu

Pokud přemýšlíte o dalším těhotenství a máte za sebou traumatický porod:

• Mluvte o svých obavách s porodní asistentkou nebo lékařem – ideálně s někým, kdo má zkušenost s péčí o ženy po traumatu

• Pracujte na traumatu – ideálně ještě před dalším těhotenstvím, s terapeutem

• Zvažte dulu – kontinuální podpora během porodu prokazatelně snižuje riziko traumatu

• Sepište si, co potřebujete – porodní plán jako nástroj komunikace s týmem

• Hledejte kontinuitu péče – možnost být doprovázena někým, koho znáte a komu důvěřujete