Porodní trauma: Průvodce pro ženy a partnery

Porod je jedinečný a často mimořádně intenzivní zážitek (Zemánková, 2023). Pro mnoho žen je posilující, u jiných však může zanechat nepříjemné stopy. Výzkumy ukazují, že traumatickou porodní zkušenost zažije přibližně 9–50 % žen (Leinweber et al., 2022; Doherty et al., 2025). Není to nic, za co byste se měla stydět.

Tento článek je pro vás, pokud:

  • Jste těhotná a chcete vědět, jak se na porod připravit tak, abyste snížila riziko traumatu

  • Máte za sebou porod, který vás trápí

  • Přemýšlíte, jestli je to, co prožíváte, „normální"

  • Hledáte, co vám může pomoct

  • Jste partner/ka a chcete pochopit, čím si vaše blízká prochází

Jste zdravotník/zdravotnice? Podívejte se na náš „Praktický průvodce pro lékaře a porodní asistentky", kde najdete konkrétní postupy pro praxi.

Co je vlastně porodní trauma?

Trauma je zranění – a nemusí být jen fyzické. Psychické zranění z porodu může prožít kdokoliv: žena, která rodila, i partner, který u toho byl (Zemánková, 2023).

Klíčové je, jak jste porod prožila vy. Ne to, co si myslí okolí. Ne to, jestli „medicínsky všechno dopadlo dobře". Pokud vy sama svůj porod vnímáte jako traumatický, je to platné (Leinweber et al., 2022; Kranenburg et al., 2023).

Trauma může zasahovat do různých oblastí života (Leinweber et al., 2022):

  • Vztah k partnerovi (emocionálně i intimně)

  • Vztah k dítěti

  • Sebevědomí ve vztahu k vlastnímu tělu

  • Důvěra v druhé lidi nebo ve zdravotnictví

  • Prožívání dalšího těhotenství

Trauma vs. PTSD vs. poporodní deprese – jaký je rozdíl?

Tyto pojmy se často zaměňují, ale znamenají různé věci:

Trauma je reakce na událost, kterou jste prožila jako ohrožující nebo děsivou. Může být přechodné – časem odezní.

PTSD (posttraumatická stresová porucha) je klinická diagnóza, kdy příznaky trvají déle než měsíc a výrazně narušují váš život (Horsch et al., 2024). Zahrnuje čtyři kategorie příznaků (Leinweber et al., 2022):

  • Znovuprožívání – flashbacky, noční můry, vtíravé obrazy, tělesné reakce při připomínce porodu

  • Vyhýbání se – vyhýbáte se fotografiím z porodu, rozhovorům o něm, kontaktu s těhotnými kamarádkami, někdy i myšlenkám na další těhotenství

  • Negativní změny nálady – pocity viny, studu, depresivní příznaky

  • Zvýšené napětí – jste pořád ve střehu, snadno se vyleká, špatně spíte kvůli znepokojivým myšlenkám

Poporodní deprese je porucha nálady – smutek, ztráta zájmu, únava, pocity viny. Může se rozvinout i po „krásném" porodu (Zemánková, 2023).

Poporodní úzkost jsou nadměrné obavy, nervozita, tělesné příznaky úzkosti.

👉 Můžete mít trauma bez PTSD. Můžete mít PTSD bez deprese. Nebo můžete mít kombinaci. To je důvod, proč je důležité vnímat, co konkrétně prožíváte.

Jak porodní trauma vzniká?

Nemusí jít o „dramatický" porod. Trauma může vzniknout z různých důvodů (Zemánková, 2023):

  • Strach o život – svůj nebo miminka, u partnerů o rodící ženu

  • Ztráta kontroly – nad vlastním tělem, nad průběhem porodu, nad tím, co se děje s dítětem

  • Zranění důvěry – pocit, že vás partner nedokázal ochránit, že zdravotníci nerespektovali vaše přání nebo nezabránili nechtěným zásahům

  • Otřesení jistot – ztráta víry ve vlastní schopnost porodit, zhroucení dosavadních představ

  • Nesoulad očekávání a reality – měla jste jasnou představu, jak má porod vypadat, a realita byla úplně jiná (Webb et al., 2021)

  • Nedostatečná podpora nebo komunikace – nikdo vám nevysvětlil, co se děje, nikdo se neptal, jak se cítíte

Co ženy uvádějí jako příčinu traumatu?

Výzkum mezi 2192 ženami s traumatickou porodní zkušeností ukázal (Hollander et al., 2017):

  • Pocit nedostatku/ztráty kontroly: 54,6 %

  • Strach o vlastní zdraví nebo život dítěte: 49,9 %

  • Vysoká intenzita bolesti nebo fyzického nepohodlí: 47,4 %

A co by jim pomohlo?

  • Více komunikace a vysvětlování, co se děje: 39,1 %

  • Více naslouchání a „brát ji vážně": 36,9 %

  • Více či lepší podpora: 29,8 %

Praktická část - co si s tím vším počít v praxi?

Před porodem – jak snížit riziko traumatu

Příprava na porod

Studie ukazují, že ženy, které se zúčastnily předporodních kurzů, uvádějí příznivější porodní zkušenost (Taheri et al., 2018). Předporodní příprava poskytuje informace o porodním procesu, běžných postupech a dostupných službách, což může podpořit informovaná rozhodnutí a posílit emoční stabilitu (Lunda et al., 2018).

Co může pomoct:

  • Realističtější očekávání ohledně průběhu porodu – včetně informací o pravděpodobnosti běžných zákroků, intervencí a komplikací

  • Nácvik relaxačních technik, mindfulness nebo jógy – relaxační techniky mohou pomoci snáze zvládat bolest (Smith et al., 2018)

Důležité zjištění: Ve studii Cross et al. (2023) byla příprava, která zahrnovala i informace o možných komplikacích a intervencích, spojena s nižší pravděpodobností, že ženy budou porod vnímat jako traumatický. I když se může zdát lákavé se informacím o komplikacích vyhýbat (Diezi et al., 2023), zdá se, že realističtější příprava pomáhá.

Pozor na nesoulad očekávání: Zajímavé zjištění přinesla studie Hollander et al. (2017): ženy, které se připravovaly pomocí hypnoporodu a následně prožily traumatický porod, výrazně častěji uváděly jako příčinu nesoulad mezi očekáváním a realitou. Autoři otevírají otázku, zda některé přístupy k přípravě dostatečně připravují na realitu porodu.

Porodní plán

Formulace přání ohledně porodu může vám, partnerovi i zdravotníkům pomoci ujasnit si, co je pro vás důležité (Kranenburg et al., 2023). Může zahrnovat:

  • Preference k vedení jednotlivých fází porodu

  • Možnosti úlevy od bolesti

  • Okamžitou poporodní péči (např. kontakt kůže na kůži)

Ač slovo „plán" může být zavádějící (porod se často vyvíjí jinak), funguje jako nástroj komunikace mezi vámi a zdravotníky (Webb et al., 2021).

Kontinuita péče

Ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají vyšší pravděpodobnost pozitivních výsledků a méně často negativní porodní zkušenost (Taheri et al., 2018; Kranenburg et al., 2023). Zvláště u žen s již existujícím traumatem nebo při vyšším počtu lékařských zákroků je podpora klíčová (Kranenburg et al., 2023; Horsch et al., 2024).

Kde hledat v ČR:

  • Centra porodní asistence při některých porodnicích (např. CPA při FN Bulovka)

  • Mapa porodních asistentek na webu UNIPA: unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek

Zvažte dulu

Dula poskytuje kontinuální emocionální a fyzickou podporu během porodu. Nezasahuje do medicínské péče, ale je s vámi po celou dobu. Výzkumy ukazují, že přítomnost duly je spojena s lepší porodní zkušeností a nižším rizikem traumatu.

Rizikové faktory – kdy být obzvlášť pozorná

Některé faktory mohou zvyšovat pravděpodobnost, že budete porod vnímat jako traumatický (Hollander et al., 2017; Leinweber et al., 2022):

  • Deprese nebo úzkost v těhotenství

  • Výrazný strach z porodu

  • Komplikace v těhotenství nebo špatný zdravotní stav

  • Historie jakéhokoliv traumatu v minulosti

  • Předchozí negativní porodní zkušenost

  • Anamnéza PTSD

Pokud se vás něco z toho týká, může být užitečné to probrat s porodní asistentkou, psychologem nebo lékařem – ideálně ještě před porodem.

Po porodu – je to, co prožívám, normální?

Po náročném porodu je normální prožívat různé těžké emoce. Může to trvat dny i týdny.

Běžné reakce v prvních týdnech:

  • Občasné vzpomínky na porod, které vás rozruší

  • Smutek nebo pláč

  • Přemítání „co kdyby"

  • Potíže se spánkem

  • Pocit odpojení

Kdy hledat pomoc:

  • Příznaky trvají déle než měsíc

  • Flashbacky nebo noční můry jsou časté a intenzivní

  • Vyhýbáte se čemukoliv, co vám porod připomíná

  • Máte pocit, že se nedokážete připojit k miminku

  • Přemýšlíte o sebepoškození

Jak pracovat s traumatem?

Základní principy

Uznání traumatu – Prvním krokem je uznat, že to, co prožíváte, je skutečné (Zemánková, 2023). Věty typu „hlavně že máš zdravé dítě" – i když dobře míněné – mohou být kontraproduktivní a vést k potlačování vlastních emocí (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025). Vaše pocity jsou platné.

Vlastní tempo – Některé podpůrné kroky dělejte až ve chvíli, kdy se na ně cítíte připravená. Nemusíte nic uspěchat (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025).

Laskavost k sobě – Dávejte si menší cíle. Hledejte „to nejmenší", co pro sebe můžete udělat, aby to trochu ulevilo (Zemánková, 2025).

Mluvte o tom (až budete připravená)

Pomoci může možnost mluvit o konkrétních situacích, které se při porodu staly – ideálně v bezpečném prostředí a s druhým člověkem, který naslouchá, uznává pocity bez bagatelizace a odsuzování a případně ocení, co jste zvládla (Zemánková, 2023; Bannister et al., 2025).

S kým mluvit:

  • S partnerem, kamarádkou, někým, komu důvěřujete

  • S odborníkem – psychologem, porodní asistentkou

Pokud ještě nejste připravená mluvit

Zemánková (2023) zmiňuje, že může být užitečné začít péčí o tělo – masáž na místech, která nesouvisí s porodem, procházka, teplá koupel.

Další možnosti (Zemánková, 2023, 2025; Dekel et al., 2023):

  • Uzemňovací cvičení – vnímejte, co vidíte, slyšíte, cítíte kolem sebe

  • Dechová cvičení nebo meditace

  • Mindfulness

  • Jóga

V určité fázi může dávat smysl zapojit i nějakou formu rituálu (např. rituál uzavření) a hledat vlastní zdroje, o které se lze opřít (Zemánková, 2023).

Expresivní psaní

Další možnost, která může některým ženám pomoci, je expresivní psaní (Horsch et al., 2024; Dekel et al., 2024; Soltanpour et al., 2025):

  • Napište si 10–15 minut o své porodní zkušenosti

  • Zaměřte se na pocity a myšlenky, ne na „správné" vyjadřování

  • Text je jen pro vás – nikomu ho nemusíte ukazovat

Výzkumy ukazují, že to může pomoct mozku „zpracovat" zážitek. Ve studii Soltanpour et al. (2025) matky předčasně narozených dětí, které třikrát týdně psaly o svých pocitech, vykazovaly výraznější pokles příznaků PTSD.

Kdy vyhledat odborníka?

Pokud prožíváte negativní pocity související s porodem, které jsou příliš intenzivní nebo dlouhodobé, je na místě zvažovat podporu odborníka (Dekel et al., 2023).

Kam se obrátit

Psycholog/psychoterapeut – ideálně někdo, kdo se specializuje na perinatální období nebo práci s traumatem. Řada žen oceňuje možnost probrat porodní zkušenost s někým, kdo je vyslechne, potvrdí jejich pocity a pomůže jim je zpracovat (Bannister et al., 2025).

Psychiatr – pokud jsou příznaky závažné, nebo když potřebujete zvážit medikaci

Porodní asistentka – některé nabízejí rozhovory o porodní zkušenosti

Kontakty v ČR:

Jaké terapie existují?

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) zaměřená na trauma

KBT zaměřená na trauma je přístup, jehož cílem je přesměrovat myšlení i chování k adaptivnějším vzorcům (Dekel et al., 2023). Zahrnuje psychoedukaci a techniky jako svalovou relaxaci, postupnou expozici a kognitivní restrukturalizaci (Dekel et al., 2024). Někteří autoři ji uvádějí jako psychologickou léčbu první volby (Horsch et al., 2024; Dekel et al., 2024).

EMDR (desenzibilizace a přepracování očními pohyby)

Specializovaná metoda pro práci s traumatem (Horsch et al., 2024; Kranenburg et al., 2023; Doherty et al., 2025). Při sezení se soustředíte na traumatickou vzpomínku a zároveň sledujete pohybující se podněty očima. To vytváří příležitost zpracovat traumatickou událost, zatímco emocionální zátěž opadá (Kranenburg et al., 2023).

Farmakoterapie

Může být zvážena, pokud jsou příznaky PTSD závažné a psychoterapie nepřináší dostatečné výsledky, nebo pokud jsou potíže spojeny s dalšími poruchami jako deprese nebo problémy se spánkem (Horsch et al., 2024). Vždy ve spolupráci s psychiatrem.

Jak může pomoci partner?

Porodní trauma může prožívat i partner – buď vlastní (byl jste u porodu a prožíval jste strach o partnerku nebo dítě), nebo můžete být zasaženi tím, čím prochází vaše blízká.

Co pomáhá:

  • Naslouchejte bez rad a bez bagatelizace

  • Nevnucujte „řešení"

  • Uznejte její pocity: „Chápu, že to pro tebe bylo hrozné"

  • Buďte trpěliví – zotavení má své tempo

  • Nabídněte konkrétní pomoc (péče o miminko, domácnost)

  • Dopřejte si i vy prostor pro své pocity

Co nepomáhá:

  • „Hlavně že je miminko zdravé"

  • „Jiné ženy to taky zvládly"

  • „Už je to za tebou, teď se soustřeď na miminko"

  • Vyhýbání se tématu

Příprava na další porod po traumatickém porodu

Pokud přemýšlíte o dalším těhotenství a máte za sebou traumatický porod:

  • Mluvte o svých obavách s porodní asistentkou nebo lékařem – ideálně s někým, kdo má zkušenost s péčí o ženy po traumatu

  • Pracujte na traumatu – ideálně ještě před dalším těhotenstvím, s terapeutem

  • Zvažte dulu – kontinuální podpora během porodu prokazatelně snižuje riziko traumatu

  • Sepište si, co potřebujete – porodní plán jako nástroj komunikace s týmem

  • Hledejte kontinuitu péče – možnost být doprovázena někým, koho znáte a komu důvěřujete

Shrnutí

  • Porodní trauma je skutečné a časté – nejste v tom sama

  • Klíčové je, jak jste porod prožila vy, ne jak to vypadalo „objektivně"

  • Dobrá příprava na porod může snížit riziko traumatu

  • Je normální potřebovat čas na zpracování

  • Existují konkrétní kroky, které můžete udělat

  • Existuje odborná pomoc, která funguje

  • Partner může být důležitou oporou

Potřebujete se na něco zeptat? Napište nám: info@tehoduse.cz


Tereza a Kateřina z TěhoDuše

Zdroje

Bannister, L., Hammond, A., Dahlen, H. G., & Keedle, H. (2025). A content analysis of women's experiences of debriefing following childbirth: The birth experience study (BESt). Midwifery, 146, Article 104421. https://doi.org/10.1016/j.midw.2025.104421

Cross, H., Krahé, C., Spiby, H., & Slade, P. (2023). Do antenatal preparation and obstetric complications and procedures interact to affect birth experience and postnatal mental health? BMC Pregnancy and Childbirth, 23, 543. https://doi.org/10.1186/s12884-023-05846-5

Dekel, S., Papadakis, J. E., Quagliarini, B., Jagodnik, K. M., & Nandru, R. (2023). A systematic review of interventions for prevention and treatment of post-traumatic stress disorder following childbirth (Preprint). medRxiv. https://doi.org/10.1101/2023.08.17.23294230

Dekel, S., Stuckey, H. L., & Voorhees, E. (2024). A systematic review and meta-analysis of evidence-based interventions for childbirth-related post-traumatic stress disorder. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(6), 603–614. https://doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.037

Diezi, A.-S., Vanetti, M., Robert, M., Schaad, B., Baud, D., & Horsch, A. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety: A qualitative study of first-time pregnant women and partners' perceptions and needs. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), 797. https://doi.org/10.1186/s12884-023-06105-3

Doherty, J. R., Nagle, U., Doyle, A., & Duffy, J. M. N. (2025). Effectiveness of eye movement desensitisation and reprocessing for childbirth-related post-traumatic stress symptoms: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Global Women's Health, 6, 1487799. https://doi.org/10.3389/fgwh.2025.1487799

Hollander, M. H., van Hastenberg, E., van Dillen, J., van Pampus, M. G., de Miranda, E., & Stramrood, C. A. I. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women's perceptions and views. Archives of Women's Mental Health, 20, 515–523. https://doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6

Horsch, A., Garthus-Niegel, S., Ayers, S., et al. (2024). Childbirth-related posttraumatic stress disorder: Definition, risk factors, pathophysiology, diagnosis, prevention, and treatment. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 230(3S), S1116–S1127.

Kranenburg, L. W. A., Lambregtse-van den Berg, M. P., & Stramrood, C. A. I. (2023). Traumatic childbirth experience: How to prevent childbirth-related post-traumatic stress disorder? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), 2775. https://doi.org/10.3390/ijerph20042775

Leinweber, J., Fontein-Kuipers, Y., Thomson, G., Karlsdottir, S. I., Nilsson, C., Ekström-Bergström, A., Olza, I., Hadjigeorgiou, E., & Stramrood, C. A. I. (2022). Developing a woman-centred, inclusive definition of a traumatic childbirth experience: A discussion paper. Birth, 49(4), 687–696. https://doi.org/10.1111/birt.12632

Lunda, P., Minnie, C. S., & Benadé, P. (2018). Women's experiences of continuous support during childbirth: A meta-synthesis. BMC Pregnancy and Childbirth, 18(1), 167. https://doi.org/10.1186/s12884-018-1810-0

Smith, C. A., Levett, K. M., Collins, C. T., Armour, M., Dahlen, H. G., & Suganuma, M. (2018). Relaxation techniques for pain management in labour. Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, CD009514. https://doi.org/10.1002/14651858.CD009514.pub2

Soltanpour, Y., Pourmovahed, Z., & Alavi, A. N. (2025). The effect of early intervention with computer game (Tetris) on postpartum post-traumatic stress symptoms in women with vaginal delivery: A randomized controlled trial. BMC Pregnancy and Childbirth, 25(1), 327. https://doi.org/10.1186/s12884-025-07439-0

Taheri, M., Takian, A., Taghizadeh, Z., Jafari, N., & Sarafraz, N. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience: Systematic review and meta-analysis of prenatal and intrapartum interventions. Reproductive Health, 15, 73. https://doi.org/10.1186/s12978-018-0511-x

Webb, R., Ayers, S., Bogaerts, A., Jeličić, L., Pawlicka, P., Van Haeken, S., Uddin, N., Borg Xuereb, R., & Kolesnikova, N. (2021). When birth is not as expected: A systematic review of the impact of a mismatch between expectations and experiences. BMC Pregnancy and Childbirth, 21(1), 475. https://doi.org/10.1186/s12884-021-03898-z

Zemánková, K. (2023). Trauma z porodu. https://jemnezrozeni.cz/trauma-z-porodu/

Zemánková, K. (2025). Porodní trauma: Odborný seminář [Skripta]. Strom života.