Sekundární traumatizace v péči o ženu
Porodní trauma a sekundární traumatizace ženy při porodu – jedná se o totéž, nebo jsou to různé věci? Jak se v nich vyznat? V terapii nebo výzkumu je rozdíl zásadní:
jedno vyžaduje větší práci s tělem, pamětí, strachem
druhé větší práci se vztahem, hranicemi, validací, mocí
Porodní trauma souvisí se subjektivním prožitkem porodu jako ohrožujícího či bezmocného.
Sekundární traumatizace vzniká necitlivým zacházením, bagatelizací nebo nedostatkem respektu k ženě během porodu či po něm.
Způsob komunikace a přístupu personálu může trauma zásadně zmírnit – nebo naopak prohloubit.
Sekundární traumatizace u porodu nebo v těhotenské péči ze strany zdravotníka znamená situaci, kdy žena neprožije trauma primárně kvůli samotnému průběhu porodu či zdravotní komplikaci, ale kvůli tomu, jak s ní bylo během péče zacházeno. Sekundární tedy proto, že vzniká jako druhotná reakce na způsob péče – na to, jak byla žena doprovázena, jak s ní bylo mluveno a zacházeno. Jinými slovy – zdrojem zraňující zkušenosti není samotná lékařská událost, ale přístup, komunikace a chování zdravotnického personálu.
Jak si takovou situaci představit v praxi? Žena může prožívat sekundární traumatizaci například tehdy, když:
je s ní jednáno neempaticky, hrubě nebo ponižujícím způsobem,
nejsou respektována její přání, hranice a informovaný souhlas,
chybí vysvětlení toho, co se děje a proč,
je ignorována nebo zlehčována její bolest, strach nebo potřeby,
je vystavena zbytečnému tlaku, zastrašování nebo manipulaci,
probíhají úkony bez předchozí komunikace či souhlasu,
cítí se bezmocná, bez hlasu a bez možnosti ovlivnit, co se s ní děje.
Velmi důležitým poznatkem je, že i velmi náročný porod nebo komplikované těhotenství nemusí být pro ženu traumatizující, pokud se cítí:
respektovaná,
informovaná,
opečovaná,
v bezpečném vztahu se zdravotníky.
Naopak i medicínsky „hladký“ porod může být silně traumatický, pokud žena zažije nerespekt, znehodnocení nebo ztrátu kontroly.
Následky sekundární traumatizace ženy během porodu mohou vést k rozvoji posttraumatických příznaků po porodu, úzkostem a strachem z mateřství, či z dalšího těhotenství, může bránit integraci celého porodního zážitku. Žena může procházet náročnější poporodní adaptací, být náchylnější k rozvoji psychických obtíží v mateřství. Tyto ženy procházejí pocity vlastního selhání, studu, či výraznými pocity viny a také projevují nedůvěru v další zdravotní péči či zdravotnický systém.
Primárním mechanismem vzniku sekundární traumatizace, který se v literatuře objevuje, je porušení pocitu bezpečí, autonomie a respektu klientky během těhotenské a porodní péče, například:
komunikace bez dostatečných informací a souhlasu,
ignorování obav či bolesti ženy,
bagatelizace osobních potřeb a preferencí,
nedostatek emocionální podpory a účasti na rozhodování.
Co mohu jako zdravotník dělat, abych předcházet sekundární traumatizaci ženy?
✅ Respektující komunikace
Vysvětli každý úkon, který provádíš předem a získej souhlas — i krátká informovaná komunikace má silný protektivní efekt. Jinými slovy – popisuj s komentuj to, co právě děláš.
Aktivně naslouchej obavám a odpovídej empaticky. „slyším že… vidím že…“
✅ Zapojení ženy do rozhodování
Nabízej volby tam, kde jsou vhodné, a respektuj preference — aktivní role klientky snižuje pocity ztráty kontroly.
Nemusí to znamenat, že by žena měla sama rozhodovat o dalším postupu, ale že může mít volbu – chcete zkusit vanu nebo sprchu? Leží se vám dobře nebo změníme polohu? Napojím monitor teď, nebo si ještě potřebujete zajít na wc?
✅ Trauma-informovaný přístup
Předpokládej, že žena může mít předchozí trauma a snaž se minimalizovat pocit ohrožení, tlaku či dehumanizace.
Vyvaruj se bagatelizace strachu nebo bolesti. „to vás nemůže bolet“ X „vidím, že Vás to bolí“…) / „Každá to zvládla“ X „je v pořádku mít obavy…“
Když mám ženu vyšetřit, upozorním, že nyní se jí dotknu, nyní provedu vag. vyšetření… nebo jen ženu informuji, že přijde lékař, aby vyšetřil – dám ženě možnost se zakrýt, pokud je nahá…
✅ Podpora kontinuity péče
Stabilní péče od známých osob (kde je to možné) zvyšuje pocit bezpečí.
Vysvětli kroky včas a bez překvapení.
✅ Emocionální podpora
Buď přítomný/á — někdy samotná aktivní přítomnost a vnímání signálů klientky snižuje riziko negativních zkušeností.
Podporuj přítomnost doprovodu podle přání ženy.
✅ Sebereflexe a týmová podpora
Reflektuj svou komunikaci a chování
Zapoj ženu do procesu jako aktivního činitele – jako zdravotník nemusíš myslet vždy o 4 kroky vřed a až za roh, a přemýšlet za ženu samotnou – ptej se, nabízej možnosti, přemýšlej nahlas – a aktivitu dávej ženě – tím buduješ vztah a důvěru a podporuješ ochotu ke spolupráci i v náročných fázích porodu
Vytvářej podporující prostředí v týmu — dobrá interní komunikace zvyšuje celkovou kvalitu péče
Tahák – praktické typy do každodenní praxe:
Vysvětli – zeptej se – respektuj odpověď.
Každý úkon = informace + souhlas.
Mluv se ženou, ne o ženě.
Podporuj pocit kontroly – jak tomu teď rozumíte, je něco co je potřeba probrat…?
Validuj emoce.
Vyhni se hodnotícím soudům.
Mysli na možnost předchozího traumatu.
Po náročném porodu nabídni debriefing.
MINI MANUÁL – věty, které se vyplatí mít „po ruce“
„Je to pro vás v pořádku?“
„Chci vám nejdřív vysvětlit, co se bude dít.“
„Rozumím, že je to náročné.“
„Můžeme postupovat pomaleji.“
„Máte nějaké přání nebo obavu?“
„Co byste teď potřebovala?“
„Rozhodnutí je na vás, já jsem tu, abych vám pomohla.“
Závěrečné poselství
Žena si často nepamatuje přesný průběh porodu, ale velmi přesně si pamatuje:
jak s ní lidé mluvili,
jak se k ní chovali
a jak se díky nim cítila.
Právě zde má zdravotník největší moc – buď sekundární traumatizaci zmírnit, nebo jí nechtěně přispět.
Stáhněte si náš check-list a umístěte ho někam, kde bude vždy po ruce
