Zpráva: Jak stres matky v těhotenství ovlivňuje dítě

Psychický stres v těhotenství představuje významný, ale často přehlížený faktor v prenatální péči. Současné výzkumy ukazují, že až 30 % těhotných žen zažívá významný psychosociální stres v každodenním životě, 16 % vykazuje známky deprese a 8-13 % trpí úzkostnými poruchami. Tato čísla podtrhují skutečnost, že psychická zátěž v těhotenství není okrajovým problémem, ale běžnou součástí zkušenosti mnoha nastávajících matek.

Tento článek shrnuje aktuální vědecké poznatky o vlivu mateřského stresu na vývoj plodu a zdraví dítěte, vysvětluje biologické mechanismy těchto procesů a poskytuje praktická doporučení pro gynekology, jak efektivně identifikovat a řešit psychický stres u těhotných pacientek.

Důsledky mateřského stresu: Co víme z výzkumu

Průběh těhotenství a porod

Výzkumy přesvědčivě dokládají, že psychický stres matky může negativně ovlivnit průběh těhotenství a porod několika způsoby:

• Zkrácení délky gestace a předčasný porod: Psychosociální stres matky prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu.

• Nižší porodní hmotnost: Chronické napětí, vystavení rasismu a depresivní příznaky během těhotenství souvisejí s 2-3,8krát vyšším rizikem nízké porodní hmotnosti.

• Více porodních komplikací: U dětí psychicky stresovaných matek (17 %) bylo pozorováno více porodních komplikací.

• Změny v poměru pohlaví: Mateřský stres může ovlivnit i poměr narozených chlapců a dívek.

Krátkodobé následky pro dítě

Stres matky během těhotenství má doložené krátkodobé dopady na dítě:

• Zvýšená nemocnost v prvním roce života: S každým nárůstem hlášeného stresu stoupá pravděpodobnost infekcí o 38 %, jiných zdravotních problémů o 73 % a celkové nemocnosti o 53 % v prvním roce života.

• Změny srdeční frekvence plodu: Již před narozením lze pozorovat změny v srdeční frekvenci plodu a jeho reaktivitě na podněty.

Dlouhodobé následky pro dítě

Vědecké důkazy ukazují, že prenatální stres má významné dlouhodobé dopady na vývoj dítěte:

• Neurovývojové změny: Zvýšený stres matky souvisí s atypickým vývojem mozku a zvýšeným rizikem psychopatologie u potomků.

• Kognitivní a jazykový vývoj: U dětí matek s vysokým prenatálním stresem bylo pozorováno snížení inteligenčního kvocientu a méně pokročilý jazykový vývoj v 5,5 letech.

• Zvýšené riziko duševních poruch: Děti, jejichž matky patřily mezi horních 15 % v míře prenatální úzkosti a deprese, mají 2× vyšší riziko duševních poruch jako ADHD nebo úzkosti.

• Specifické dopady podle trimestru: Stres v prvním trimestru snižuje kognitivní dovednosti dětí z rodin všech socioekonomických vrstev, zatímco stres ve třetím trimestru zvyšuje sociálně-emocionální problémy.

• Riziko neurovývojových poruch: Byl pozorován vyšší výskyt autistických rysů u dětí školního věku a zvýšené riziko změn ve vývoji nervové soustavy včetně schizofrenie.

Důležitá zjištění pro klinickou praxi

Pro gynekology jsou obzvláště důležité tyto poznatky:

1. Vztah dávky a účinku: Mezi stresem matky a výsledky dítěte existuje lineární vztah – čím vyšší stres, tím větší riziko nepříznivých výsledků.

2. Individuální vnímavost: Různé děti jsou ovlivněny různými způsoby – ne všechny děti jsou ovlivněny stejně.

3. Úzkost o těhotenství: Úzkost konkrétně o průběh těhotenství je obzvláště silným faktorem pro nepříznivé výsledky.

4. Možnost intervence: Podpůrná prostředí během raného postnatálního života mohou podporovat vývoj mozku a zvrátit atypické vývojové trajektorie vyvolané prenatálním stresem.

5. Význam socioekonomických faktorů: Citlivost matky a vyšší socioekonomický status mohou zmírnit účinky prenatálního stresu.

Role gynekologa v prevenci a řešení stresu v těhotenství

Gynekologové mají jedinečnou pozici pro včasnou identifikaci a řešení psychického stresu u těhotných žen:

Identifikace

Ptejte se pacientek na jejich psychickou pohodu, stresové faktory a sociální podporu během každé návštěvy. Věnujte zvýšenou pozornost ženám s rizikovými faktory, jako je předchozí psychická porucha, komplikované těhotenství, nedostatečná sociální podpora nebo socioekonomické znevýhodnění.

Intervence a podpora v ordinaci

Informujte pacientky o významu psychické pohody pro průběh těhotenství a vývoj dítěte. Pomozte pacientkám pochopit, že úzkost a stres jsou běžné reakce během těhotenství, ale zároveň je důležité je řešit. Naučte pacientky jednoduché techniky pro zvládání stresu, jako je hluboké dýchání, mindfulness a progresivní svalová relaxace.

Multidisciplinární přístup

Mějte připravený seznam odborníků na duševní zdraví, na které můžete pacientky odkázat. V tom vám může pomoci pravidelně aktualizovaná naše Síť podpory, kde vaše klientky najdou kontakty na specialisty napříč všemi kraji. Po doporučení k jinému odborníkovi se ujistěte, že pacientka skutečně vyhledala pomoc.

Vědecké důkazy jasně ukazují, že psychický stres v těhotenství má významné dopady na průběh těhotenství, porod a dlouhodobý vývoj dítěte. Z hlediska nového paradigmatu "prenatálního programování" můžeme říci, že "děloha může být důležitější než domov pro budoucí zdraví potomků".

Gynekologové hrají klíčovou roli v identifikaci a řešení psychického stresu u těhotných žen. Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče, poskytování základní psychologické podpory a efektivní spolupráce s odborníky na duševní zdraví, včetně využití Sítě podpory TěhoDuše, mohou významně přispět ke zlepšení výsledků pro matky i jejich děti.

Péče o psychické zdraví těhotných žen by neměla být považována za volitelný doplněk, ale za zásadní součást komplexní prenatální péče, která má dalekosáhlé důsledky pro zdraví budoucích generací.

Zdroje:

Barker, D. J. (1995). The Wellcome Foundation Lecture, 1994. The fetal origins of adult disease. Proceedings of the Biological Society, 262, 37–43.

Berthelon, M., Kruger, D., & Sanchez, R. (2021). Maternal stress during pregnancy and early childhood development. Economics & Human Biology.

Bronson, S. L., & Bale, T. L. (2016). The placenta as a mediator of stress effects on neurodevelopmental reprogramming. Neuropsychopharmacology, 41, 207–218.

Coussons-Read, M. E. (2013). Effects of prenatal stress on pregnancy and human development: mechanisms and pathways. Obstetrics & Medicine, 6(2), 52–57.

Dunkel Schetter, C., & Tanner, L. (2022). Anxiety, depression and stress in pregnancy: implications for mothers, children, research, and practice. Current Opinion in Psychiatry, PMC4447112.

Gemmill, A., et al. (2019). Association of preterm births among US latina women with the 2016 presidential election. JAMA Network Open, 2, e197084.

Glover, V. (2019). The Effects of Prenatal Stress on Child Behavioural and Cognitive Outcomes Start at the Beginning. Institute of Reproductive and Developmental Biology, Imperial College London.

Hoffman, M. C., Mazzoni, S. E., Wagner, B. D., Laudenslager, M. L., & Ross, R. G. (2016). Measures of maternal stress and mood in relation to preterm birth. Obstetrics & Gynecology, 127, 545–552.

Laplante, D. P., Brunet, A., Schmitz, N., Ciampi, A., & King, S. (2008). Project Ice Storm: Prenatal maternal stress affects cognitive and linguistic functioning in 5 1/2-year-old children. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 47, 1063–1072.

Loomans, E. M., et al. (2013). Psychosocial stress during pregnancy is related to adverse birth outcomes: Results from a large multi-ethnic community-based birth cohort. European Journal of Public Health, 23, 485–491.

Monk, C., et al. (2011). Effects of maternal breathing rate, psychiatric status, and cortisol on fetal heart rate. Developmental Psychobiology, 53, 221–233.

Nolvi, S., Merz, E. C., Kataja, E.L., & Parsons, C. E. (2022). Prenatal Stress and the Developing Brain: Postnatal Environments Promoting Resilience. Biological Psychiatry.

O'Donnell, K. J., Glover, V., Barker, E. D., & O'Connor, T. G. (2014). The persisting effect of maternal mood in pregnancy on childhood psychopathology. Developmental Psychopathology, 26, 393–403.

Orzack, S. H., et al. (2015). The human sex ratio from conception to birth. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 112, E2102–E2111.

University of California San Francisco. (n.d.). Maternal Stress During Pregnancy Linked to Infant Illness.

Proceedings of the National Academy of Sciences. (n.d.). Maternal prenatal stress phenotypes associate with fetal neurodevelopment and birth outcomes.

Walder, D. J., et al. (2014). Prenatal maternal stress predicts autism traits in 6(1/2) year-old children: Project Ice Storm. Psychiatry Research, 219, 353–360.