Co lze zařadit do provozu porodnic?

Praktická inspirace pro péči před porodem, při porodu a po porodu

Porod je mimořádně intenzivní událost. Pro řadu žen je posilující, u části však může být spojen i s dlouhodobě nepříjemnými psychickými dopady; v literatuře se uvádí široké rozpětí výskytu traumatické porodní zkušenosti (Leinweber et al., 2022; Doherty et al., 2025).

Text vychází zejména ze studií ze zahraničí a je doplněn o praktické tipy, z nichž některé vycházejí i z osvědčených postupů některých porodnic. Článek jsme se snažili vytvářet s respektem k tomu, že porodnice často fungují na hraně kapacit a že ne všechno lze zavést „hned a všude“. Berme jej proto jako soubor inspirací: co lze zvažovat, pokud je to pro dané pracoviště i jednotlivé pracovníky proveditelné.

1) Péče před porodem

Nastavit realistická očekávání

V tom, jak žena zpětně hodnotí svůj porod, přitom často nerozhoduje jen to, co se stalo, ale také jak se to komunikovalo, zda se cítila „viděná a slyšená“ (Hollander et al., 2017) a jak velký byl případný nesoulad mezi očekáváním a realitou (Webb et al., 2021).

👉 Prakticky do provozu: V praxi se někdy ukazuje, že ženám během kontaktu s personálem zazní určité možnosti či podmínky, které pak není možné naplnit – a zároveň nedostanou srozumitelné vysvětlení proč. Doporučujeme proto transparentně uvádět (v konzultacích, na kurzech i na webu), co je v porodnici standard a co je podmíněné kapacitami či indikací. Snižuje to riziko nedorozumění a následného zklamání, když „něco slíbeného“ nakonec možné není. 

Co je vhodné, aby zaznělo v předporodních kurzech

Předporodní příprava v těhotenství, která ženám poskytuje informace o porodním procesu, běžných postupech a dostupných službách, může podpořit informovaná rozhodnutí a posílit emoční stabilitu (Lunda et al., 2018). Obsah předporodních kurzů je však velmi různorodý a liší se mimo jiné v tom, zda se zaměřuje převážně na tzv. „normální porod“, nebo zda zahrnuje i možné komplikace a případné intervence (Cross et al., 2023). Ačkoliv někteří rodiče mohou mít tendenci se informacím o komplikacích raději vyhýbat (Diezi et al., 2023), ve studii Cross et al. (2023) byla příprava, která zahrnovala i informace o možných komplikacích a intervencích, spojena s celkově nižší pravděpodobností, že ženy budou porod vnímat jako traumatický. Vzhledem k tomu, že porod je nepředvídatelný proces, autoři doporučují připravovat ženy na různé scénáře.

👉 Prakticky do provozu: Doporučujeme věnovat část času tomu, jak porod obvykle probíhá a jak lze podpořit jeho přirozený průběh, a zároveň srozumitelně vysvětlit, jaké komplikace mohou nastat a jak se při nich postupuje (např. co se děje při hrozícím předčasném porodu, jaké bývají typické kroky v konkrétních situacích a kam se žena může obrátit).

Doporučovat nácvik dechových cvičení, relaxace, mindfulness či jógy

Nácvik relaxačních technik (např. dechová cvičení, mindfulness nebo jóga) může dle dostupných studií usnadnit průběh porodu zejména tím, že snižuje vnímanou intenzitu bolesti (Smith et al., 2018).

👉 Prakticky do provozu: Pokud není možné podobné nácviky zařadit přímo do předporodních kurzů, má smysl ženám doporučovat, aby takové techniky vyhledaly jinde (např. těhotenská jóga).

Porodní plán a plán B

Formulace přání ohledně porodu může ženě, partnerovi i zdravotníkům pomoci ujasnit si, co je pro ženu důležité (Kranenburg et al., 2023). Ač slovo „plán“ může být zavádějící, v praxi často funguje jako nástroj komunikace mezi ženou a zdravotníky (Webb et al., 2021). Protože je porod nepředvídatelným procesem a bývá doporučováno připravit se na více možných scénářů (Cross et al., 2023).

👉 Prakticky do provozu: S nastávajícími rodiči je vhodné mluvit i o „plánu B“ – co by ženě pomohlo, kdyby ne vše proběhlo podle původních představ (např. co je pro ženu důležité v případě nutné intervence, jaké drobnosti by jí pomohly cítit se bezpečněji, jakou podporu očekává od personálu/doprovodu. Příkladem může být bonding i v případě císařského řezu). 

Vzhled prostředí a možnosti návštěvy porodních sálů

Tzv. prvky známého prostředí (např. jemné zemité barvy, textilie, závěsy, pohodlný nábytek, polštáře) a možnost zakrytí lékařského vybavení mohou mnoha ženám pomoci cítit se bezpečně. Některé ženy se však naopak cítí bezpečněji ve více „technokratickém“ prostředí s viditelným lékařským vybavením (Nilsson et al., 2020). Neubertová Zemánková (2017) zároveň doporučuje nastávajícím rodičům návštěvu vybrané porodnice ještě předtím, než se definitivně rozhodnou, kde budou rodit, aby ženy zjistily, zda se v ní cítí bezpečně.

👉 Tip: Protože neexistuje jedna „správná“ podoba porodního prostředí pro všechny, doporučujeme umožnit těhotným ženám návštěvu porodních sálů.

Inspirace ze zahraničí: senzorické porodní sály a co z toho jde udělat „low-cost“

Senzorické porodní sály (sensory delivery rooms) využívají programovatelná uklidňující světla, rozmazané obrazy na velké obrazovce a zvukové efekty s volitelnými programy (Wrønding et al., 2019). Observační studie naznačila, že porod na senzorickém sále by mohl snížit riziko císařského řezu (autoři uvádějí, že by bylo potřeba realizovat 23 porodů na senzorickém sále, aby se předešlo jednomu císařskému řezu). I potřeba infuze oxytocinu byla nižší, ač na hranici statistické významnosti (Wrønding et al., 2019).

👉 Prakticky bez „sensory room“: Pomoci mohou i jednoduché kroky jako možnost přítmí, omezení hluku a volba hudby (Albo et al., 2025; Nilsson et al., 2020; Wrønding et al., 2019) – pro řadu pracovišť realistická cesta, jak se tomuto principu přiblížit. 

Doplňky, které lze doporučit, aby si žena donesla k porodu

👉 Tip: Pokud podobné pomůcky nejsou k dispozici na oddělení, je možné ženám doporučit, aby si s sebou přinesly věci, které jim mohou pomoci vytvořit příjemnější atmosféru – např. oblíbenou hudbu (alespoň v telefonu), elektronické svíčky, „generátor noční oblohy“ nebo vlastní aromaterapii.

Kontinuita podpory v těhotenství a při porodu

Výzkumy (Taheri et al., 2018; Kranenburg et al., 2023) ukazují, že ženy, které dostávají kontinuální péči od známé a důvěryhodné osoby, mají vyšší pravděpodobnost pozitivních porodnických výsledků a méně často negativní porodní zkušenost. Ženy v kvalitativní studii často popisovaly, že od doprovázejících osob očekávají jemnost, empatii a uctivost, ale i určitou znalost porodu (ze zkušenosti nebo školení), aby mohla být podpora účinná. Zároveň pak může taková osoba poskytnout emožní podporu během porodu jak ženně samožné, tak i jejímu muži, pokud je i on přítomen u porodu (Lunda et al., 2018).

👉 Prakticky do provozu: V České republice je možné vyhledat kontinuální služby porodních asistentek například přes Centra porodní asistence některých porodnic (např. CPA při FN Bulovka). Pokud porodnice nemá k dispozici CPA, je možné ženám zmínit možnost vyhledat kontinuální podporu přes Mapu porodních asistentek na webu UNIPA. Dulu (nezdravotnickou formu podpory) lze vyhledat např. přes Českou asociaci dul.

Návaznost péče a rozcestník kontaktů

Kromě kontinuální podpory během těhotenství a porodu je pro rodiče důležitá také návaznost péče po porodu a dostupnost podpůrných služeb. Kontinuita péče o ženu a dítě se ukazuje jako přínosný faktor, který rodičům pomáhá v dostupnosti péče, podporuje jejich orientaci v následné péči a vede k aktivnějšímu využívání dostupných služeb. Tato kontinuita odráží mezioborový přístup v péči o ženu a vychází z doporučení WHO (Hermans et al., 2025). V některých zemích jsou modely návaznosti péče standardnější součástí systému (např. Velká Británie, Nizozemsko).

👉 Prakticky do provozu: Pokud má porodnice laktační poradnu, spolupracuje s komunitními porodními asistentkami, s fyzioterapeuty, má navázané spolupráce s psychology či dalšími podpůrnými organizacemi (např. Úsměv mámy, Nedoklubko, Perinatal), může tyto kontakty přehledně sepsat do „rozcestníku péče“ a mít jej dostupný v letácích, na webu nebo v rámci předporodních kurzů a dnů otevřených dveří. Praktické bývá umístění kontaktů/letáků také do čekáren a ambulancí.

Kdy zbystřit: výrazný strach z porodu a další psychické obtíže

Strach z porodu je častý a podle Alizadeh-Dibazari et al. (2024) se u žen liší intenzitou – od běžných obav po závažnou tokofobii, která ovlivňuje každodenní fungování. V pragmatické rovině je užitečné rozlišovat mezi strachem, který žena vnímá jako zvládnutelný, a strachem, který vyžaduje podporu nad rámec běžné péče (Wigert et al., 2020 in Jomeen, 2020). 

Jako možnosti podpory v těhotenství se uvádí psychologické poradenství a terapie; doporučovaná bývá zejména kognitivně-behaviorální terapie (Alizadeh-Dibazari et al., 2024; Jomeen, 2020; Nilsson et al., 2008). V závažnějších situacích lze využít psychiatrickou pomoc.

2) Péče při porodu

Podpora ženy i partnera: „být u toho“ a dělat to srozumitelně

Kranenburg et al. (2023) kladou důraz na komunikaci a podporu: srozumitelně vysvětlovat, zajišťovat informovaný souhlas a poskytovat emoční podporu tak, aby se žena cítila „viděná a slyšená“. Stejně tak i doprovod ženy k porodu může být významným podpůrným faktorem pro rodící ženu. Aby tento byl co nejefektivnější, je důležité jeho kvalitní příprava, komunikace rodičky s doprovodem i s personálem, a podpora partnera samotného (Schmitt et al., 2022).

👉 Prakticky do provozu: Doporučujeme myslet i na doprovod – nejen „povolit přítomnost“, ale dát doprovodu jasnou roli - co může dělat, jak může ženě pomoci - nabízet pití/jídlo, masáž, napustit vanu apod. (Pregnancy, Birth and Baby, 2025). Může se osvědčit vytvořit doprovodu základní zázemí (kam si odložit věci, kde si sednout), případně mu nabídnout vodu/čaj.

Pomoci vytvořit příjemnou atmosféru

Při porodu bývá doporučováno vytvořit příjemnou a klidnou atmosféru s minimem rušivých vlivů. Nilsson et al. (2020) podporují myšlenku, že oxytocin může být stimulován příjemnými zvuky, přírodními scenériemi a relaxačními aktivitami.

Přítmí během porodu bylo ve studii Albo et al. (2025) spojeno s častějším spontánním vaginálním porodem, méně častým použitím vakuumextraktoru, menším poraněním a méně nástřihy (rozdíl v císařských řezech se neprokázal). Ženy zároveň častěji popisovaly stav „flow“ (tedy pohlcení okamžikem, pocit úspěchu a radosti během události).

Příjemná (např. relaxační) hudba (Smith et al., 2018) mohou souviset se snížením vnímané bolesti a muzikoterapie pomáhá zvýšit spokojenost s porodem (Taheri et al., 2018); zároveň je popisováno, že hluk na sále může být nepříjemným faktorem a prediktorem bolesti (Pirdel & Pirdel, 2009, cit. dle Nilsson et al., 2020).

Doplňkově mohou pomoci také ponoření do teplé vany (Burns et al., 2022), masáže a dotek (Smith et al., 2018; Taheri et al., 2018) či aromaterapie (např. levandulový extrakt) (Nilsson et al., 2020).

👉 Prakticky do provozu: Tam, kde je to možné, nabídněte ženě volbu (přítmí / hudba / ticho / omezení rušivých vstupů). Často nejde o „jedno správné nastavení“, ale o možnost přizpůsobit prostředí tomu, co konkrétní ženě pomáhá.

Nabízet dostupné pomůcky a aktivně se ptát, co by ženě ulevilo

Naše zkušenost z praxe ukazuje, že v řadě porodnic je k dispozici základní vybavení pro pohyb a úlevové polohy, ale ne vždy se nabízí automaticky. Nabízení porodních pomůcek lze chápat jako součást psychické přípravy a podpory během porodu, protože podporuje pocit kontroly, bezpečí, aktivního zvládání a autonomie rodičky, které jsou klíčovými faktory pozitivního porodního prožitku, bez ohledu na konkrétní průběh porodu.

👉 Prakticky do provozu: Pokud máte k dispozici, doporučujeme aktivně nabízet (a připomínat), že je možné využít např. gymbally, rebozo, sprchu, případně hřejivé/chladicí polštářky; dle možností také aromalampy/difuzéry nebo oleje do koupele. V některých situacích může ženě pomoci mít při intenzivních kontrakcích „něco v ruce“ na stisk (např. masážní míček, hřeben apod.) — zejména pokud jí vyhovuje odvádění pozornosti tělesným podnětem.

3) Péče po porodu

Podpora kontaktu matky a dítěte

Kontakt kůže na kůži po porodu alespoň na kratší dobu je uváděn jako jeden z kroků, který může pomoci předejít rozvoji příznaků PTSD (Dekel et al., 2024).

👉 Prakticky do provozu: Pokud je to možné, doporučujeme během „zlaté hodinky“ dopřát rodičům a dítěti co nejvíce klidu a rutinní vyšetření, pokud možno, odložit na později.

Aktivně mapovat psychický stav ženy a včas zachytit potíže

Vhodné je zaměřovat se kromě fyzického zdraví i na emoce ženy (Bannister et al., 2025). Zapojit se mohou různí zdravotníci, kteří se ženou přicházejí do kontaktu (např. personál v nemocnici, pediatři, praktičtí lékaři). Ti mohou mapovat její stav a ptát se na průběh porodu i na to, jak ho žena vnímala. Zvláštní pozornost je na místě u žen s projevy deprese, úzkosti či posttraumatické stresové poruchy, ale také u matek dětí s potížemi se spánkem, krmením, nadměrným pláčem nebo neklidným chováním (Kranenburg et al., 2023).

Bannister et al. (2025) zjistili, že „mluvení o porodu“ může být pro řadu žen užitečné, pokud je provedeno citlivě, empaticky a ve správný čas: ženy oceňovaly možnost být vyslyšeny, uznání pocitů bez odsuzování a také vysvětlení toho, co se při porodu dělo. Naopak jako zraňující popisovaly situace, kdy se cítily odmítnuté nebo souzené, kdy zdravotník odváděl pozornost od emocí ženy k fyzickému zdraví dítěte („hlavně, že máte zdravé dítě“), nebo sklouzával k obhajování vlastních kroků.

👉 Prakticky do provozu: Ženě lze klást otázky např.: „Jak se cítíte ohledně porodu?“ „Jak jste to prožila?“ „Chcete se k něčemu vrátit nebo něco dovysvětlit?“

Co debriefing?

Debriefing po porodu vedený porodní asistentkou či dalšími profesionály je často zmiňovanou intervencí a bývá prováděn během poporodní hospitalizace jako rozhovor o emocích spojených s porodem (Dekel et al., 2024). Zároveň jsou však důkazy o účinnosti debriefingu zaměřeného na trauma kontroverzní a tyto typy intervencí se po porodu nedoporučují; v některých případech mohou přispívat i ke zhoršení příznaků (Horsch et al., 2023; Gamble et al., 2005; Dekel et al., 2023).

Roli může hrát i načasování: část žen chce o porodu mluvit brzy, ale mnoho žen se na to krátce po porodu necítí připravených — proto oceňují možnost rozhovoru s odstupem týdnů, případně ve více setkáních, nebo doporučení na další podpůrné služby (Bannister et al., 2025).

👉 Prakticky do provozu: Pokud rozhovor nabízíte, dává smysl zdůraznit dobrovolnost, citlivý styl a možnost načasování (ne „povinné“ rozebírání bezprostředně po porodu).

Jak podpořit ženu s porodním traumatem?

👉 Informace pro zdravotníky týkající se péče o ženy s porodním traumatem lze dohledat na webu TěhoDuše:
https://www.tehoduse.cz/archive/porodni-trauma-prakticky-pruvodce-pro-lekare-a-porodni-asistentky

Kateřina a Gábina z TěhoDuše

Zdroje:

Albo, S., Dahan, O., Horovitz, O., Peleg, D., Ben-Shachar, I., & Sciaky-Tamir, Y. (2025). Illuminating birth: Exploring the impact of birthing environment lighting on labor. Frontiers in Global Women’s Health, 6, Article 1599885. https://doi.org/10.3389/fgwh.2025.1599885

Alizadeh-Dibazari, Z., Maghalain, M., & Mirghafourvand, M. (2024). The effect of non-pharmacological prenatal interventions on fear of childbirth: An overview of systematic reviews and meta-analysis. BMC Psychiatry, 24, Article 415. https://doi.org/10.1186/s12888-024-05870-5

Bannister, L., Hammond, A., Dahlen, H. G., & Keedle, H. (2025). A content analysis of women's experiences of debriefing following childbirth: The birth experience study (BESt). Midwifery, 146, Article 104421. https://doi.org/10.1016/j.midw.2025.104421

Burns, E., Feeley, C., Hall, P. J., & Vanderlaan, J. (2022). Systematic review and meta-analysis to examine intrapartum interventions, and maternal and neonatal outcomes following immersion in water during labour and waterbirth. BMJ Open, 12(7), e056517. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2021-056517

Cross, H., Krahé, C., Spiby, H., & Slade, P. (2023). Do antenatal preparation and obstetric complications and procedures interact to affect birth experience and postnatal mental health? BMC Pregnancy and Childbirth, 23, Article 543. https://doi.org/10.1186/s12884-023-05846-5

Dekel, S., Ein-Dor, T., & Berman, Z. (2017). Is childbirth a traumatic event? Prevalence and risk factors of postpartum post-traumatic stress disorder. European Journal of Obstetrics & Gynecology and Reproductive Biology, 211, 48–54. https://doi.org/10.1016/j.ejogrb.2017.01.030

Diezi, A.-S., Vanetti, M., Robert, M., Schaad, B., Baud, D., & Horsch, A. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety: A qualitative study of first-time pregnant women and partners' perceptions and needs. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), Article 797. https://doi.org/10.1186/s12884-023-06105-3

Doherty, J. R., Nagle, U., Doyle, A., & Duffy, J. M. N. (2025). Effectiveness of eye movement desensitisation and reprocessing for childbirth-related post-traumatic stress symptoms: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Global Women’s Health, 6, Article 1487799. https://doi.org/10.3389/fgwh.2025.1487799

Fakultní nemocnice Bulovka. (b. d.). Centrum porodní asistence. Citováno 5. ledna 2026 z https://bulovka.cz/kliniky-a-oddeleni/gynekologicko-porodnicka-klinika/centrum-porodni-asistence/

Gamble, J., Creedy, D. K., Moyle, W., Webster, J., McAllister, M., & Dickson, P. (2005). Effectiveness of a counseling intervention after a traumatic childbirth: A randomized controlled trial. Birth, 32(1), 11–19. https://doi.org/10.1111/j.0730-7659.2005.00340.x

Hermans, A. C. M., Boertien, S., van den Berg, L. M. M., de Jonge, A., Jansen, D. E. M. C., Franx, A., van der Kooy, J., & de Kroon, M. L. A. (2025). Parent’s Perspective on Continuity of Care in the Maternity Care and Child Health Services Continuum: A Qualitative Systematic Review. International Journal of Integrated Care, 25(1), Article 4. https://doi.org/10.5334/ijic.8645

Hollander, M. H., van Hastenberg, E., van Dillen, J., van Pampus, M. G., de Miranda, E., & Stramrood, C. A. I. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women's perceptions and views. Archives of Women’s Mental Health, 20, 515–523. https://doi.org/10.1007/s00737-017-0729-6

Horsch, A., Dekel, S., & van Pampus, M. G. (2024). Secondary prevention of childbirth-related post-traumatic stress disorder: A systematic review and meta-analysis. American Journal of Obstetrics and Gynecology, 231(1), 83–99. https://doi.org/10.1016/j.ajog.2024.02.300

Jomeen, J., Martin, C. R., Jones, C., Marshall, C., Ayers, S., Burt, K., Frodsham, L., Horsch, A., Midwinter, D., O’Connell, M., Shakespeare, J., Sheen, K., & Thomson, G. (2020). Tokophobia and fear of birth: A workshop consensus statement on current issues and recommendations for future research. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 39(1), 2–15. https://doi.org/10.1080/02646838.2020.1843908

Kranenburg, L. W. A., Lambregtse-van den Berg, M. P., & Stramrood, C. A. I. (2023). Traumatic childbirth experience: How to prevent childbirth-related post-traumatic stress disorder? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), Article 2775. https://doi.org/10.3390/ijerph20042775

Leinweber, J., Fontein-Kuipers, Y., Thomson, G., Karlsdottir, S. I., Nilsson, C., Ekström-Bergström, A., Olza, I., Hadjigeorgiou, E., & Stramrood, C. A. I. (2022). Developing a woman-centred, inclusive definition of a traumatic childbirth experience: A discussion paper. Birth, 49(4), 687–696. https://doi.org/10.1111/birt.12632

Lunda, P., Minnie, C. S., & Benadé, P. (2018). Women's experiences of continuous support during childbirth: A meta-synthesis. BMC Pregnancy and Childbirth, 18(1), Article 167. https://doi.org/10.1186/s12884-018-1810-0

Národní ústav duševního zdraví. (2025, October 16). Projekt Perinatal zaměřený na duševní zdraví maminek zvítězil v evropské soutěži Regiostars [Tisková zpráva]. https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/projekt-perinatal-zamereny-na-dusevni-zdravi-maminek-zvitezil-v-evropske-soutezi-regiostars

Neubertová Zemánková, K. (n. d.). 15 tipů pro hladký porod [E-book]. Strom života. http://www.strom-zivota.net/e-book-zdarma/ [cit. 2026-01-19]

Nilsson, C., Hessman, E., Sjöblom, H., et al. (2018). Definitions, measurements and prevalence of fear of childbirth: A systematic review. BMC Pregnancy and Childbirth, 18, Article 28. https://doi.org/10.1186/s12884-018-1659-7

Smith, C. A., Levett, K. M., Collins, C. T., Armour, M., Dahlen, H. G., & Suganuma, M. (2018). Relaxation techniques for pain management in labour. Cochrane Database of Systematic Reviews, 3, CD009514. https://doi.org/10.1002/14651858.CD009514.pub2

Schmitt, N., Striebich, S., Meyer, G. et al. The partner’s experiences of childbirth in countries with a highly developed clinical setting: a scoping review. BMC Pregnancy Childbirth 22, 742 (2022). https://doi.org/10.1186/s12884-022-05014-1

Taheri, M., Takian, A., Taghizadeh, Z., Jafari, N., & Sarafraz, N. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience: Systematic review and meta-analysis of prenatal and intrapartum interventions. Reproductive Health, 15, Article 73. https://doi.org/10.1186/s12978-018-0511-x

TěhoDuše, z. s. (b. d.). Porodní trauma: Praktický průvodce pro lékaře a porodní asistentky. Citováno 25. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/porodni-trauma-prakticky-pruvodce-pro-lekare-a-porodni-asistentky

UNIPA – Unie porodních asistentek. (b. d.). Mapa porodních asistentek. Citováno 5. listopadu 2025 z https://unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek/

Webb, R., Ayers, S., Bogaerts, A., Jeličić, L., Pawlicka, P., Van Haeken, S., Uddin, N., Borg Xuereb, R., & Kolesnikova, N. (2021). When birth is not as expected: A systematic review of the impact of a mismatch between expectations and experiences. BMC Pregnancy and Childbirth, 21(1), Article 475. https://doi.org/10.1186/s12884-021-03898-z

Wrønding, T., Argyraki, A., Petersen, J. F., Topsøe, M. F., Petersen, P. M., & Løkkegaard, E. C. L. (2019). The aesthetic nature of the birthing room environment may alter the need for obstetrical interventions—An observational retrospective cohort study. Scientific Reports, 9, Article 303. https://doi.org/10.1038/s41598-018-36416-x

Pregnancy, Birth and Baby. (2025, May). The role of a birth support partner.https://www.pregnancybirthbaby.org.au/being-a-birth-support-partner