Strach z porodu a co s ním

Strach z porodu je běžný a zcela validní. Pravděpodobně se s ním v různé míře setkává většina nastávajících maminek - přehledu Alizadeh-Dibazari a kol. (2024) se s ním setká velká část žen (uvádí se až kolem 80 %). Zároveň se liší intenzitou: od běžných obav až po takové, které mohou zasahovat do každodenního fungování a bývají označovány jako tokofobie (cca 6–10 % těhotných). 

Z čistě pragmatického hlediska je často užitečné rozlišovat:

• Strach, který je „zvládnutelný” (nepříjemný, ale žena funguje),

• Strach, který už si žádá větší podporu (zasahuje do života, ovlivňuje spánek, fungování, rozhodování).
  Včasné uznání silnější formy strachu a práce s obavami může snížit negativní dopady; jako vhodné se zmiňuje i postupné budování důvěry v sebe a v pečující osoby (Jomeen, 2020). . 

Odkud se strach může brát

Mezi časté zdroje strachu z porodu patří dle Alizadeh-Dibazari et al. (2024) například:

• strach z bolesti,

• strach z „neúspěšného porodu,”

• nedostatek sebedůvěry ohledně schopnosti porodit,

• nízká sociální podpora,

• psychické potíže (včetně anamnézy úzkosti či deprese), 

• nepříjemné sexuální zážitky,

• obavy o zdraví dítěte,

• předchozí negativní zkušenost.

Předchozí negativní zkušenost může být spojena nejen s obavami o zdraví vlastní či dítěte, ale také s pocitem ztráty kontroly, nedostatečnou komunikací ze strany personálu porodnice apod. (Hollander et al., 2017).

Co může pomoct během těhotenství

1) Předporodní příprava

Ukazuje se, že ženy, které se zúčastnily předporodních kurzů, častěji uváděly příznivější porodní zkušenost (Taheri et al., 2018). Informace o porodním procesu, porodních praktikách a dostupných službách mohou ženám pomoci činit informovanější rozhodnutí a zvyšovat emoční stabilitu (Lunda et al., 2018). 

Úskalím některých kurzů však může být, pokud připravují spíše na „ideální“ nebo až euforický porodní zážitek (Webb et al., 2021; Cross et al., 2023). Některé ženy navíc už před porodem popisují tlak, že „správný“ porod má být vaginální a ideálně bez epidurálu (Diezi et al., 2023). 

Realistická příprava může přinést úlevu. Mezi kurzy jsou rozdíly: některé se zaměřují hlavně na běžný průběh porodu, jiné zahrnují i možné komplikace a možné intervence (Cross et al., 2023). Ačkoliv někteří rodiče mohou mít sklon se informacím o komplikacích vyhýbat (Diezi et al., 2023), ve studii Cross et al. (2023) byla širší příprava spojena s nižší pravděpodobností, že ženy budou porod vnímat jako traumatický. 

Naopak nesoulad mezi očekáváním a realitou může souviset s nižší spokojeností s porodem (Webb et al., 2021). Hollander et al. (2017) uvádějí, že u žen, které jako příčinu traumatické zkušenosti zmiňovaly právě tento nesoulad, se častěji objevovala příprava pomocí hypnoporodu; otevírají proto otázku, zda tento přístup dostatečně připravuje na realitu porodu (a zároveň upozorňují na možné souvislosti s očekáváními a osobnostními faktory). 

2) Mindfulness, relaxace, těhotenská jóga 

V přehledových studiích jsou mezi cestami, jak pracovat se strachem v těhotenství, zmiňovány mindfulness, relaxace, nebo těhotenská jóga (Smith et al., 2018; Alizadeh-Dibazari et al., 2024).

Kromě toho, že mohou zmírnit obavy v těhotenství, výsledky výzkumů naznačují, že nácvik těchto technik může pomoci zejména s úlevou od bolesti během porodu (Smith et al., 2018; Leutenegger et al., 2022). 

Jak dýchat u porodu? Doporučení se mohou lišit (někdy se zmiňuje „rychlé mělké“, jindy „pomalé hluboké“ dýchání). Zdá se však, že účinnější bývá pomalejší dech (Prince et al., 2015; Heim & Makuch, 2023). Také North Bristol NHS Trust (n.d.) doporučuje spíše pomalejší dýchání a naslouchání vlastnímu tělu; uvádí i možnost tzv. pantingu ve druhé fázi porodu, pokud je potřeba průběh zpomalit. 

Doporučené materiály k tématu od TěhoDuše

3) Doprovod, kontinuita péče

Je užitečné promyslet, kdo bude u porodu (a často to nemusí být jen jedna osoba – role se mohou doplňovat v přípravě i při porodu).

Některé ženy volí jako doprovod partnera, jiné zvažují i přítomnost osoby se znalostí porodů, která může nabídnout účinnější podporu (Lunda et al., 2018). Neubertová Zemánková (2017) proto doporučuje vyhledat porodní asistentku či dulu, které mohou ženu provázet těhotenstvím, porodem i šestinedělím. 

Výzkumy (Taheri et al., 2018; Kranenburg et al., 2023) uvádějí, že ženy s kontinuální péčí od známé a důvěryhodné osoby dostupné po celou dobu porodu mají vyšší pravděpodobnost pozitivních porodnických výsledků a méně často negativní porodní zkušenost. V metasyntéze Lunda et al. (2018) ženy oceňovaly práci duly zejména kvůli:

• individualizované pozornosti,

• emoční podpoře partnerům,

• roli „spojovacího článku“ mezi rodící ženou a personálem.

Jaký je rozdíl mezi porodní asistentkou a dulou?

• Porodní asistentka je zdravotník se specializací na těhotenství a porod; může posoudit, zda porod probíhá dobře, a podporovat ženu odborně (Neubertová Zemánková, 2017).

• Dula je nezdravotnická pomáhající profese; může pomoci s pohodlím, atmosférou a praktickou podporou (Neubertová Zemánková, 2017; Česká asociace dul, n.d.). 

Kde hledat: v ČR lze hledat kontinuální služby porodních asistentek např. přes Centra porodní asistence některých porodnic (např. CPA při FN Bulovka) nebo přes Mapu porodních asistentek na webu UNIPA. Dulu lze vyhledat např. přes Českou asociaci dul. 

4) Porodní přání (porodní plán) a plán B

Porodní přání může pomoci ujasnit si, co je pro ženu důležité, a zlepšit komunikaci s doprovodem i personálem (Kranenburg et al., 2023). Může obsahovat např.:

• preference k průběhu jednotlivých fází porodu,

• možnosti úlevy od bolesti,

• preference pro okamžitou poporodní péči (např. kontakt kůže na kůži).

Je zároveň užitečné počítat s tím, že slovo „plán“ může být zavádějící – porod se někdy vyvíjí jinak. V těchto situacích může být porodní přání nejvíce užitečné jako nástroj komunikace a opora pro rozhodování (Webb et al., 2021). 

Protože bývá účinnější připravit se na více možností (Cross et al., 2023), je praktické zahrnout i plán B. Například pokud je přáním porod s minimem zásahů a okamžitý bonding, plán B může zahrnovat možnosti bondingu i při císařském řezu. 

5) Návštěva porodního sálu

Doporučuje se návštěva porodních sálů v porodnici, kterou žena zvažuje (Neubertová Zemánková, 2017; Jomeen et al., 2020). Pro někoho může být podpůrná menší porodnice s „přátelským“ přístupem, pro jiného naopak velká nemocnice s přístrojovým vybavením (Neubertová Zemánková, 2017). 

Nilsson et al. (2020) uvádějí, že prvky „známého“ prostředí (např. jemnější barvy, textilie, pohodlný nábytek) mohou některým ženám usnadnit porod; zároveň připouštějí, že pro jiné ženy je naopak uklidňující viditelné lékařské vybavení. 

Během návštěvy může pomoci mluvit s personálem o přáních a potřebách a klást otázky (např. jaké pomůcky porodnice nabízí, v jaké míře zasahuje). Pokud se žena v porodnici necítí dobře, může být užitečné podívat se i jinam ještě před finálním rozhodnutím (Neubertová Zemánková, 2017). 

6) Co může pomoci přímo při porodu?

Při porodu bývá doporučováno vytvořit si příjemnou a klidnou atmosféru s minimem rušivých vlivů. Nilsson et al. (2020) podporují myšlenku, že oxytocin může být stimulován příjemnými zvuky, přírodními scenériemi a relaxačními aktivitami. 

Někteří autoři předpokládají, že optimální podmínky pro porod mohou zahrnovat:

• tlumené světlo (Neubertová Zemánková, 2017; Albo et al., 2025),

• minimalizaci hluku (Neubertová Zemánková, 2017; Nilsson et al., 2020),

• omezení (či jen nezbytné) zásahy (Albo et al., 2025),

• pocit bezpečí a soukromí (Neubertová Zemánková, 2017).

Ve studii Albo et al. (2025) bylo přítmí při porodu spojeno s častějším spontánním vaginálním porodem, méně častým použitím vakuumextraktoru, menším poraněním a méně nástřihy (rozdíl v císařských řezech se neprokázal). Ženy zároveň častěji popisovaly stav „flow“ (tzn. být pohlcena okamžikem, cítit úspěch a radost během události…). 

Doplňkově mohou pomoci také:

• příjemná hudba či zvuky (Smith et al., 2018; Taheri et al., 2018),

• aromaterapie (Nilsson et al., 2020),

• masáže a dotek (Smith et al., 2018; Taheri et al., 2018),

• ponoření do teplé vany (Burns et al., 2022),

• afirmace (Gedde-Dahl & Fors, 2012), např. krátké věty typu „cítím se v bezpečí a věřím svému tělu“ (Klimešová, 2021). 

V observační studii Wrønding et al. (2019) byly senzorické porodní sály (programovatelná uklidňující světla, zvukové programy) spojeny s nižší potřebou některých zásahů. 

Tip: I když v našich podmínkách nebývají senzorické porodní sály běžné, některým ženám může pomoci přinést si pro atmosféru např. svíčky na baterie, projektor „noční oblohy“ nebo vlastní relaxační hudbu.

7) Když je strach velmi silný: odborná pomoc

Pokud je strach velmi intenzivní a zasahuje do každodenního života, může být vhodné zvážit: 

• psychologické poradenství, 

• psychoterapii, 

• psychiatra (pokud jsou příznaky závažné, nebo když je třeba zvážit medikaci),

• krizové linky či krizová centra (zejména pokud potřebujeme rychlou pomoc a případné další nasměrování).

Na webových stránkách TěhoDuše https://www.tehoduse.cz/kontakt jsou dostupné kontakty na odborníky v ČR kteří se hlouběji zabývají tématy spojenými s těhotenstvím, a také rozcestník pro akutní pomoc: https://www.tehoduse.cz/archive/rozcestnik-a-dalsi-dulezite-kontakty.  

Někteří autoři (Alizadeh-Dibazari et al., 2024; Jomeen, 2020; Nilsson et. al., 2018) doporučují zejména kognitivně-behaviorální terapii (KBT), lze tedy vyhledat terapii s psychoterapeutickým výcvikem v této oblasti.

Kateřina z TěhoDuše

Zdroje:

Albo, S., Dahan, O., Horovitz, O., Peleg, D., Ben-Shachar, I., & Sciaky-Tamir, Y. (2025). Illuminating birth: exploring the impact of birthing environment lighting on labor. 

Alizadeh-Dibazari, Z., Maghalain, M., & Mirghafourvand, M. (2024). The effect of non-pharmacological prenatal interventions on fear of childbirth: an overview of systematic reviews and meta-analysis. 

Burns, E., Feeley, C., Hall, P. J., & Vanderlaan, J. (2022). Systematic review and meta-analysis… immersion in water during labour and waterbirth. 

Cross, H., Krahé, C., Spiby, H., & Slade, P. (2023). Do antenatal preparation and obstetric complications and procedures interact to affect birth experience and postnatal mental health? BMC Pregnancy and Childbirth, 23, 543. https://doi.org/10.1186/s12884-023-05846-5

Česká asociace dul. (n.d.). Kdo je dula? Retrieved January 8, 2026, from https://www.duly.cz/kdo-je-dula/ 

Diezi, A.-S., Vanetti, M., Robert, M., Schaad, B., Baud, D., & Horsch, A. (2023). Informing about childbirth without increasing anxiety: A qualitative study of first-time pregnant women and partners' perceptions and needs. BMC Pregnancy and Childbirth, 23(1), 797. https://doi.org/10.1186/s12884-023-06105-3

Gedde-Dahl, M., & Fors, E. A. (2012). Impact of self-administered relaxation and guided imagery techniques during final trimester and birth. 

Heim, M. A., & Makuch, M. Y. (2023). Breathing Techniques During Labor: A Multinational Narrative Review of Efficacy. 

Hollander, M. H., van Hastenberg, E., van Dillen, J., van Pampus, M. G., de Miranda, E., & Stramrood, C. A. I. (2017). Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women's perceptions and views. Archives of Women's Mental Health, 20, 515–523.

Jomeen, J., Martin, C. R., Jones, C., Marshall, C., Ayers, S., Burt, K., Frodsham, L., Horsch, A., Midwinter, D., O’Connell, M., Shakespeare, J., Sheen, K., & Thomson, G. (2020). Tokophobia and fear of birth: a workshop consensus statement on current issues and recommendations for future research. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 39(1), 2–15

Klimešová, M. (2021). Pozitivní afirmace a vizualizace pro hladký porod. Máma a mimi. Dostupné z: https://www.mamaamimi.cz/pozitivni-afirmace-a-vizualizace-pro-hladky-porod/ 

Kranenburg, L. W. A., Lambregtse-van den Berg, M. P., & Stramrood, C. A. I. (2023). Traumatic childbirth experience: How to prevent childbirth-related post-traumatic stress disorder? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(4), 2775.

Leutenegger, V., Grylka-Baeschlin, S., Wieber, F., Daly, D., & Pehlke-Milde, J. (2022). The effectiveness of skilled breathing and relaxation techniques during antenatal education on maternal and neonatal outcomes: A systematic review. BMC Pregnancy and Childbirth, 22(1)

Lunda, P., Minnie, C. S., & Benadé, P. (2018). Women’s experiences of continuous support during childbirth: A meta-synthesis. BMC Pregnancy and Childbirth, 18, 167.

Neubertová Zemánková, K. (2017). 15 tipů pro hladký porod [E-book]. Strom života. http://www.strom-zivota.net/e-book-zdarma/ 

Nilsson, C., Hessman, E., Sjöblom, H. et al. Definitions, measurements and prevalence of fear of childbirth: a systematic review. BMC Pregnancy Childbirth 18, 28 (2018). https://doi.org/10.1186/s12884-018-1659-7

Nilsson, C., Wijk, H., Höglund, L., Sjöblom, H., Hessman, E., & Berg, M. (2020). Effects of birthing room design on maternal and neonate outcomes: A systematic review. Health Environments Research & Design Journal, 13(3), 198–214.

North Bristol NHS Trust. (n.d.). Breathing during labour. https://www.nbt.nhs.uk/maternity-services/labour-birth/breathing-during-labour 

Prince EJ, Seshan V. The effect of selected antenatal exercises in reduction of labor pain among primigravid women: implication for practice. J South Asian Fed Obstet Gynaecol. 2015;7:185–90.

Smith CA, Levett KM, Collins CT, Armour M, Dahlen HG, Suganuma M. Relaxation techniques for pain management in labour. Cochrane Database Syst Rev. 2018 Mar 28;3(3):CD009514.

Taheri, M., Takian, A., Taghizadeh, Z., Jafari, N., & Sarafraz, N. (2018). Creating a positive perception of childbirth experience: Systematic review and meta-analysis of prenatal and intrapartum interventions. Reproductive Health, 15, 73. https://doi.org/10.1186/s12978-018-0511-x  

TěhoDuše. (2025, April 2). Bezplatný online kurz: Jak pracovat s obavami v těhotenství. https://www.tehoduse.cz/archive/bezplatny-online-kurz-jak-pracovat-s-obavami-v-tehotenstvi 

TěhoDuše. (b. d.). Síť podpory. Citováno 3. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/sit-podpory 

TěhoDuše. (b. d.). Rozcestník a další důležité kontakty. Citováno 3. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/archive/rozcestnik-a-dalsi-dulezite-kontakty

TěhoDuše. (b. d.). Kapesní průvodce technikami zvládání akutní úzkosti [leták]. Citováno 5. ledna 2026 z https://www.tehoduse.cz/files/letak-lekari.png 

UNIPA – Unie porodních asistentek. (n. d.). Mapa porodních asistentek. Cit. 5. 11. 2025. Dostupné z: https://unipa.cz/mapa-porodnich-asistentek/ 

Webb, R., Ayers, S., Bogaerts, A., Jeličić, L., Pawlicka, P., Van Haeken, S., Uddin, N., Borg Xuereb, R., & Kolesnikova, N. (2021). When birth is not as expected: A systematic review of the impact of a mismatch between expectations and experiences. BMC Pregnancy and Childbirth, 21(1), 475.

Webinář: Strach z porodu – Jak se připravit nejenom fyzicky. (n.d.). Form Simpleshop. https://form.simpleshop.cz/PrGM9/ 

Wrønding, T., Argyraki, A., Petersen, J. F., Topsøe, M. F., Petersen, P. M., & Løkkegaard, E. C. L. (2019). The aesthetic nature of the birthing room environment may alter the need for obstetrical interventions – an observational retrospective cohort study. Scientific Reports, 9, 303. https://doi.org/10.1038/s41598-018-36416-x